VIII.
Písnička: Evanescence - Taking Over Me
Vyjeveně jsem sledovala osobu na pódium. Nemohla jsem ani uvěřit vlastním očím. Byl to on? Samozřejmě, že ano.. Jeho bych si nikdy nespletla, jeho bych vždycky poznala. I kdyby používal jakýkoliv jiné příjmení či by měl jinou image jako teď, poznala bych ho. O to víc jsem nemohla popadnout ani dech. Nejde ani o to, že po těch 10 letech, kdy jsme se neviděli o dost více zmužněl, zkrásněl a už nevypadal jako ten puberťák s černými vlasy a ve kterých měl blonďatý melír. Jeho vlasy byly lesklé a celé černé jako má havran peří a dosahovaly, až k jeho ramenům. Na sobě měl černé tričko a černou koženou bundu s ostny a černé džíny a černé boty. Tohle se u něho nezměnilo. Vždycky nosil černé oblečení a to bude setrvávat ještě hodně dlouho. I z té větší vzdálenosti, co jsem od něho byla jsem viděla piercingy v jeho ústech, které se třpytily. Kromě toho, že měl ty známé tunely v uších, které si pamatuju ještě z dob, kdy jsme se bavili mě spíše nejvíce upoutalo jeho obočí. Vypadal jinak, ale přesto to byl stejný Christopher. Ten, který zlomil mému šestnáctiletému já srdce. Ten, který si se mnou pouze hrál. Najednou jsem k němu znovu pocítila tu nenávist, kterou jsem měla hned poté, co jsem se to tehdy dozvěděla. Odvrátila jsem od něho pohled a vydala se na dámské záchody, abych se aspoň trochu uklidnila. Nechápala jsem, co tady dělal. Tedy, zazpíval společně s tou vystupující kapelou písničku, kterou zřejmě společně složily.. Ptala jsem se sama sebe spíše na to, co dělal v Kalifornii, protože podle jednoho zdroje, který mi před rokem volal jsem se dozvěděla, že bydlí v Idaho, takže doufám, že tam stále bydlí a nepřistěhoval se zpátky do Kalifornie, že to že je v San Francisku je jenom kvůli tomu, že tu vystupuje s touhle kapelou.
Přemýšlela jsem, jak se odtud vytratit a jak zahrát, že mi není dobře. Dobře je mi 26 měla bych se začít konečně chovat jako dospělá, ale já prostě ani po těch 10 letech nebyla připravená se s ním setkat respektive s ním mluvit. Nebyla jsem připravená znovu se podívat do těch jeho světle hnědých očích a čelit mu. Byla jsem si vědoma, že kromě toho, že se chovám jako patnáctiletá puberťačka jsem taky zbabělec. Opláchla jsem si studenou vodou obličej a zadívala se na svůj odraz v zrcadle.
Moje černočervené vlasy zářily, ale to se nedalo říct o mých očích ve kterých se znovu skrývala ta bolest jako před lety. Lokty jsem se opřela o umyvadlo a zavřela jsem oči. Před očima se mi znovu objevily všechny vzpomínky strávené s ním. Náš společný výlet do zábavního parku a naše obvyklé místo kam jsme chodili a měly nádherný výhled na Sacramento. Všechno jsem to měla před očima. Zatřásla jsem hlavou a poté jsem otevřela oči. Pravou rukou jsem si prohrábla svoje vlasy a poté s hlubokým nádechem a výdechem jsem otevřela dveře od dámských záchodů. Stále se ozývala hudba od té kapely, ale podle rytmu a textu se nejspíše jednalo o další písničku. Proplula jsem kolem líbajícího se páru a dostala se zpátky za bar. Rozhlížela jsem se po celé místnosti jestli náhodou někde neuvidím Chrise, ale nikde jsem ho nenašla. Možná už odešel, čím bych byla nad míru spokojená.
,,Tohle byla poslední píseň! Moc děkujeme všem, který dnes přišli. Byli jste skvělý!" zakřičí zpěvák na což se ozve pískot a tleskání. Kapela začne rozhazovat trsátka a paličky od bicí a poté odejdou z pódia.
,,Jednu colu." promluví mužský hlas a já bez jediného pohledu na něho se otočím k průsvitné lednici, kde byly všechny nealkoholické nápoje a vyndám z ní colu a poté mu jí podám bez toho, abych se na něho podívala a přešla k dalšímu zákazníku, který byl na druhé straně.
,,Co si dáte?" zeptám se holky s blonďatými vlasy.
,,Pivo." odpoví a já si jí přeměřím zkoumavým pohledem, který pro ní znamenal pouze jedno. 'Nevěřím ti, že je ti 21, takže jediný nápoj, který dostaneš je šťáva,' holka protočila očima a poté z peněženky vytáhla svojí občanku. S úsměvem na rtech jsem jí přijala a poté jsem se zamračila, když jsem zjistila, že podle občanky jí je 22.
,,Falešnou občanku si zkoušej na něho, kdo si jí ve tvým věku nedělal, což já jsem dělala, takže se měj hezky nebo si objednej vodu z kohoutku." řeknu a poté jí občanku vrazím do ruky. Dívka protočí své modré oči a odejde od baru. Vítězně se usměju a poté začnu leštit sklenice.
,,Neměla jsi být na ní taková sama jsi to přece taky dělala." ozve se ten samý mužský hlas a já protočím očima.
,,Ale nikdy jsem nebyla, tak nápadná jako ona." povím a sklenice začnu rovnat na poličky, které byly za mnou.
,,To bylo možná jenom proto, že jsi byla až moc hezká a nikdo ti neodolal." řekne a já protočím očima jako před pár minuty ta blonďatá holka.
,,Jestli nechceš, abych ti tu colu chrstla do obličeje, tak si necháš tyhle flirtovací větičky." odvětím stále otočená k němu zády a uslyším, jak se uchechtne.
Potom, co jsem měla možnost vidět Chrise jsem na nikoho neměla náladu. Proto mi společnost tohohle chlapa u kterého nevím, jak vypadá byla dosti nepříjemná.
,,Cori, 4 piva." křikne na mě Hayley a já jí je začnu točit.
,,Jsi v pohodě?" zeptá se a já souhlasně zakývám hlavou.
,,Jo, jen jsem unavená." odpovím a poté jí 4 piva položím na černý tác, který měla položený na baru.
,,Ještě pár hodin." řekne s úsměvem na rtech a i s pivy odejde k zákazníkům.
,,Takže Cori jo?" promluví znovu ten otravný hlas chlapa a já stisknu ruce v pěst.
,,Hmm." zabručím a poté se začnu věnovat zákazníkům, které stáli u baru.
,,To je zkratka jakého jména?" zeptá se a já si povzdechnu.
,,To tě nemusí zajímat." zavrčím a vrazím zákazníkům láhev vodky do ruky, kterou si objednaly.
,,Fajn, tak si dám ještě jednu colu." odpoví a já si povzdechnu a podám mu jí.
,,Ani se na mě nepodíváš?" zeptá se a já nakonec zvednu svůj pohled a setkám s těmi známými světle hnědými oči.
,,Myslím, že máme stejný tetování, Corinne." dodá a usměje se na mě.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro