Prologue- Courage
Byl vlahý letní den. Slunce stálo přímo nad hlavou a pražilo jako nikdy. Ve vesnici Ordon vládla lenošivá atmosféra a nikdo ji nenarušoval. Nebo spíše skoro nikdo. " Lenna to zas dokázala! " Vyjekla skupinka dětí sledující blondýnku držící v ruce rybu. " A vy jste pochybovali?!" Křikla na ně zpátky a hodila po nich rybou. Nejmenší z nich jich ji chytilo a položilo do košíku k ostatním. " Máš jich už 5! " volali na ni. Lenna zřejmě usoudila že už to stačí a plavala ke břehu. Byla velice krásné děvče. Dlouhé blond vlasy stažené do ohonu, špičaté skoro elfí uši zdobily stříbrné náušnice a její smaragdové oči šibalsky zářily. Kdejakému mladému muži by se líbila, ale ona na ně nemyslela. Pro ni byl jen jeden. Jmenovalse Irion a byl syn starosty. Znala ho už od dětství, jelikož jejich rodiče byli přátelé. " Lenno jak to děláš? ! " ječeli děti. " Jednou, až se ze mě stane hrdina jako můj otec vás všechno naučím. " Zasmála se a popadla košík. Děti ji následovali poslušně jako pejsci až k jejímu domu. Tam každému dala jednu rybu a vešla dovnitř.
Její otec seděl u stolu a pročítal si nějaký dopis. " Co to máš? " Zeptala se. Její otec neodpověděl. " Tatí!" Zaúpěla zatímco čistila ryby. " Hmmm? " Podival se na ni. Lenna protočila oči. " Co to máš? " zopakovala. Její otec vstal a podal jí ho. S jejím otcem nikdy moc řeči nebývalo. Lenna uchopila dopis a začala číst. " Drahý bla bla bla... rozhodla jsem se bla bla bla... žádost byla přijata bla bla bla... královská garda slova slova slova... Lenna... něco co neprečtu... " Poté se zarazila protože jí došel obsah dopisu. " Já budu člen královské gardy?! Budu střežit kralovskou rodinu?! " začala ječet jak posedlá. Již od mala to byl její a Irionův sen. Samou radostí objala otce načež jim oběma malém vyprskl olej z pánve na obličej. Lenna se pokoušela uklidnit a její otec se snažil zachránit dvě ryby na pánvi před katastrofou. " Nemůžu uvěřit že potkám prince a princeznu. " rozplyvala se Lenna celou večeři a její otec jen tiše litoval že jí to ukázal.
Další den ráno se běžela Lenna rozloučit. Všem bylo jasné kam povedou její první kroky. Lenna vzala kamínek a vložila ho do praku, pak natáhla a vystrelila. Kamínek trefil cíl, ale Irion nikde. Lenna vzala další a postup opakovala. " Jestli hledáš Iriona tak ráno někam odešel. " zasmála se žena na zápraží. Lenna sebou trhla, předtím si jí nevšimla. " Zdravím paní Illio. " Usmála se Lenna. Illia se zasmála a objala ji. " Copak děvče? " Zeptala se. "Odjíždím. " Řekla Lenna a zklopila oči. Teď teprve ji napadlo jak moc se jí bude stýskat. Po domu starosty zamířila za dětmi. Ty se s ní jen neradi loučili, ale i přes slzy, bez kterých by se to zřejmě neobešlo, Lenna se vracela domů. Tam na ni čekalo překvapení. Zelená tunika jejího otce, kroužková zbroj a meč. Konečně může uplatnit to co ji otec učil od doby co se naucila chodit. Teď může hájit čest svého otce. S ním se rozloučila nakonec a se svým koňem Aresem opouštěla rodnou vesnici. Bez rozloučení od Iriona. Ares šel pomalu chuzí a Lenně se hlavou honili různé myšlenky. " Lenno? Kam jedeš? " vytrhl ji z přemýšlení hlas. Ten hlas který tak dobře znala. Otočila se za ním. Byl to Irion, stál po kotníky ve vodě a díval se na ni tazavym pohledem. Lenně se rozbušilo srdce a běžela za ním. " Chtěla jsem se rozloučit, ale nebyl jsi doma. " odpověďela mu. " Celý den jsem tu a přemýšlím. Kam odjíždíš? Nejsou to věci tvého otce? " Irion měl spoustu otázek. " Jedu si splnit sen... náš sen, stanu se ochránkyní prince Zora. " Řekla Lenna a dívala se na zem. " V tom případě bys měla dostat dárek na cestu. " Řekl Irion a zvedl její obličej. Lenna se váhavě usmála a Irion jí úsměv oplatil. Poté se jejich rty setkali. Tohle byl ten dárek na rozloučenou po kterém toužila.
Tento příběh vlastně nikdy neměl vyjít. Vznikl čirou náhodou při poslouchání jedné písně. A také z toho vzniklo něco uplně jiného. Měl to být normálnì středověký příběh, ale poté co jsem byla v polovině kreslení Lenny mi někoho hrozně připomínala. A tak jsem zmenila některé prvky jejiho designu (třeba oblečení jsem udělala trochu víc tak jak je) . Snad se příběh líbil, budu ráda za každý coment, přečtení a ★. Poslechnete si Lennin theme song a hlavně
Enjoy!
Nyanelle - chan
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro