,, Tak co, jak se vede? "

,, Ale jde to," odpověděl Damián a nezvedl hlavu od učení. 

,, Prosím tě, neblbni a pojď s námi. K čemu ti to je, sedět celý den u knihy? Jsou prázdniny, " nedala se čtrnáctiletá dívka odbýt. 

,, No jo, ségra, vždyť už jdu."

Potřásla kudrnatou hlavou a vyběhla ven. Tam už na ně čekal jejich nejlepší kamarád. Pozdravili se a vyrazili k lesu. 

,, Poslouchejte, dneska ráno mě napadlo něco úžasnýho," řekl potichu Karel. ,, Víte že u lesa bydlí ten starej dědek Šanda." Oba sourozenci přikývli. ,, No, tak mě napadlo že bychom mu mohli jít na třešně. Ty jak si na ně nedá ani sáhnout a prodává je za strašný peníze."

,,Já nevím," řekl Damián. ,, Co když nás nachytá?" 

,, V tom je právě ten vtip," prohlásila Oldřiška. ,, Nenachytá nás."

,,Tak dobře. Ale jenom proto, že do toho jdeš ty, ségra," nechal se nakonec přemluvit. 

Došli k chalupě starého Šandy. Oldřiška s Karlem se na sebe podívali, Karel popadl Damiána za ruku a odtáhl ho za roh. Oldřiška slušně zaklepala a když Šanda otevřel dveře, usmála se svým zářivým úsměvem. ,, Dobrý den, já jsem si s vámi přišla popovídat. A maminka vám posílá jahody."  

,, To jsi nemusela, děvenko. Pojď si sednout dovnitř." Odešli. 

Karel vyskočil z úkrytu, přelezl plot a pomohl i Damiánovi. Rozhlédli se a každý začal očesávat jeden strom. Předtím dostali od Oldřišky rozkaz, že co půjde mají sníst a samozřejmě také přinést něco pro ní. Sedli si pod strom a jedli. Nikam nepospíchali, Oldřiška dokázala udržet konverzaci opravdu hodně dlouho. 

,, Co se to tady...? Vy holomci, já vám dám!"

Na nic nečekali, popadli Oldřišku, která stála ve dveřích a zdrhali. Když doběhli na náves a popadli dech, zeptal se Karel: ,, Jak to, že tak najednou vyšel ven? To jsi ho nemohla zdržet?" 

,, Ale to nešlo. Řekl, že si potřebuje něco zařídit a já se bála, že když ho nenechám, pošle mě domů."

,,No jo, holka. Aspoň že na nás nešel s páskem, to by byl průšvih. Víte co? Tak zítra to zkusíme u Červenků."

Na ta slova Damián jen obrátil oči v sloup. 

,, Achjo. Vypadá to, že se vás jen tak nezbavím. A problémů nejspíš taky ne," dodal a usmál se. 

                                           ___.             ___.             ___.   

Tak tohle je za leden. Doufám, že tu ,, knihu"  zvládnu udržet až do prosince.