°Marinette°

Snažila jsem se nemyslet na to, kam to ten Adrien běžel, protože mě to ranilo a znechucovalo víc a víc.
„Marinette, máš tady návštěvu!" Zavolal mě táta. Seběhla jsem dolů s naději, že tam bude Adrien, jenže dole čekala jen Alya.
„Jé, ahoj Alyo, tebe bych tu nečekala!" Obejmu jí a jdu s ní nahoru.
„Kočko, nebudeš věřit, co jsem natočila u Notre Dame!" A sakra!
„Páni... To je Beruška a Černý Kocour, co si povídají!" Uf, aspoň, že tam nejde nic slyšet.
„Jenže to, co říkají je hrozně důležité. Táta mi koupil takový přístroj, který dokáže zachytit zvuk na dalekou vzdálenost. Tak poslouchej!" No to snad není pravda... Co ti lidi už nevymyslí!
„Mám jednu skvělou kamarádku. Je krásná, milá, zábavná, všechno pro mě udělá a všechno o mě ví... Jenže já jsem hloupý a bojím se s ní mluvit o tom, co k ní cítím a ona to samé. Co bys dělala na mém místě?" Řekl Kocour. Alya z toho začala strašně šílet a křičet na celé kolo. Musela jsem se tomu strašně smát. Najednou někdo zaťukal na dveře od balkónu, což naštěstí Alya nezaregistrovala. Jenže když pak ten někdo zaklepal 3× a omnohem víc hlasitěji, Alya z toho až spadla. Začala jsem se smát ještě víc a pomohla Alyi vstát. Najednou se otevřely dveře od balkónu, ze kterých vyšel Kocour s pugetem kytek v rukách a velkým plyšovým medvídkem.
„C-Co?!?! Takže on?! Ty?!?! Nic si mi neřekla!!" Alya mě bouchla do ramene ale stále stála na tom samém místě a čekala, co se bude dít.
„Jenže já s Kocourem nechodím... P-Pomahám mu s Beruškou. Zrovna se za ní chystá, že?" Alya už se uklidnila, jenže když si přede mě Kocour kleknul, okamžitě začala natáčet.
„Vlastně jsem přišel za tebou, Marinette. Jsi ta nejkrásnější, nejmilejší, zkrátka ta nejlepší pro někoho, jako jsem já. Miluju tě každou svou buňkou v těle a vím, že ty mě taky, jen se mi to bojíš říct kvůli tomu, že si myslíš, že miluju Berušku. A ano, miloval jsem ji, jenže ses mi objevila v životě a já na tebe nemohl přestat myslet." Stoupnul si, prsten si dal do kapsy a tím se také odhalil. Nakonec mě políbil a točil se semnou ve vzduchu. Byla jsem tak šťastná, možná jsem i brečela, to nevím... Až nakonec jsem si všimla, že Alya z šoku snad nemůže ani dýchat.
„P-Panebože!!!!!!! Černý Kocour je můj spolužák Adrien Agreste a miluje mojí nejlepší kamarádku Marinette!!!!!!! Já tomu nemůžu uvěřit!!!!" Oba jsme se dívali do kamery a taky na Alyu. Ta jen vzrušeně vyčkávala na to, až něco řeknu.
„J-Já... Jsem tak... Panebože... Ehm no... Prostě to zkrátím: Miluju tě." Utřela jsem si slzu a vrhla se Adrienovi do náruče.
„No teď už vás nechám o samotě, vy dva..." Alya odešla a Adrien mě zase políbil.
„Proč si se odhalil?" Zeptala jsem se.
„Protože kdyby tě lidé viděli s Adrienem, říkali by si, proč si se mnou, když momentálně chodíš s Kocourem? Navíc jsem chtěl, aby to vypadalo trochu dramaticky do Alyiného videa." Usmála jsem se. Adrien se na mě pořád tak hezky díval, což mě činilo nervózní.
„A co teď?" Pořád jsem se na něco ptala a ptala.
„Budeme spolu chodit a milovat se do doby, než umřeme." Tak fajn. To mi přijde jako skvělý plán. Ten nejlepší...