Vždy jsme byli normální rodina. Mamka, taťka, já a má sestra Lesana.

Ano, občas jsme se hádali, občas měli krize, ale nikdy nešlo o nic, co by bylo neřešitelné.

Avšak před rokem se to začalo měnit.

Ze dne na den.

Doposud jsem nepochopila, co špatného Lesana udělala, že se k ní rodiče začali chovat tak odměrně.

Když jsem se jich ptala, proč se k ní chovají tak zle, většinou mě jen něčím odbyli.

„Klaudie! O tvé sestře se teď vážně nebudeme bavit."

Vždy to byla průšvihářka, vždy měla problémy ve škole, vždy ji rodiče seřvali, když přišla s novým piercingem anebo tetováním.

Ale nikdy to nebylo tak špatné, jako teď.

Ještě nikdy na ni nebyli naštvaní rok v kuse.