Co mi voda vzala?

Co já vím.

Důležité je že teď už vím co s tím.

Co mi voda vzala?

Dál sebe se ptám a přitom chodím po břehu a skrývám v sobě ten žal.

V ruce mám lilii, to nejkrásnější kvítí. Co bolest přebíjí a neví strachu, z toho co jsi mi vzal. Však jedno vím teď jistě, že to už i ten břeh vzal.

Tak stojím tu u břehu a v ruce mám to kvítí. Dívám se na hladinu, kde černá hlubina jen svítí. Tak si pluj odemě, to kvítí utržený, však víš že mezi náma už žádná láska není. A tak si voda, to kvítí sama zutrhala, protože jen ta lilie ze břehu, jí navždy lásku dala.

A tak jen zutrhala z břehu ty lilie studený, a zanesla to na hrob mimu potěšení.

Zanesla to na hrob, tam daleko co já vím. Jak já vodu poznám, když ona dno nemůže mít. Protože ta lilie z břehu utržená si plula dál, a tak nikdo z nás neví, zda spadla ke dnu, nebo jestli jí vítr svál.

A já si vzpomínám na ty slova co jsem ti tehdy řekla a ty zas nevíš, jak moc jsem se tehdy lekla.

,,Skoč si do ty vody" to na tebe jsem křičela.

Aniž bych věděla, že slovům svým jsem věřila.

Tak jen skoč si do ty vody a ona ti řekne, to co jsi chtěl vědět. A nebo ti možná poví ,,Tak už za mnou nechoď, jestli je ti živo."

Tak zeptej se jí na co chceš, na co je ti libo. Však ona ti jen odpoví, že chce navždy tvůj život.

A pak ti jen ryby za družičky půjdou a ty splavy modrý, zvonit hrany budou. Budou ti zvonit hrany, že tě není škoda. Však neuměl jsi milovat a tak tě vzal čert a voda. Budou ti říkat ,,Tak skoč si do ty vody" však ona ti už řekne a všechno ti poví.

Tak už jen za mnou nechoď, potom jak je živo. A voda ti jen odpoví ,,No tak jak je libo."

A možná že pak pochopíš, co ti ta voda řekla. A možná že se nezlobíš, i když jsem se i lekla.

Tak zas na hladině plave ta lilie, co ti teď posílám. Tak skoč si do ty vody a já ti zazpívám. Protože už není žádná láska mezi náma.

A tak se jen nediv že si voda to kvítí sama zutrhala. Protože nevím jak jsi mě mohl milovat. Když vím jak ti bylo těžko a musel jsi i chybovat. 

Tak třeba zas tě najdu zase pod hladinou, i když kdo ví, kam tyhle vody vlastně plynou.

Stojím tu tedy dál s lilií v ruce a posilám ti vzkaz ,,Tak se jen neboj, to moje srdce kluše." A kdo ví, možná že jednou ho uslyšíš, ale teď stejně vím, že s vodou dál musíš žít.

Napsáno podle písně Skoč si do tý vody :)

https://youtu.be/w-6ivZKh8cc