Pět dětí... Pokroutila brunetka se smíchem hlavou, když po vyučování zasedla ve společenské místnosti ke stolu s kusem pergamenu, brkem a kalamářem. Ráno nestihla baculaté zrzce odepsat, a tak se do toho pustila teď.

Nejdražší Molly,

V první řadě vám musím pogratulovat! Už se těším, až se ti trpaslíci narodí! Jen se bojím, abyste to všichni přežili ve zdraví. Přeci jen Bill a Charlie nejsou žádní andílci... Na druhou stranu, Percy andílek je, takže třeba tě osud bude šetřit a budeš mít dvě zlatíčka. A pokud ne, tak se alespoň nebudeš nudit! Už máte jména? Pokud ano, tak jaká?

Vyřiď Arthurovi, že první zápas vyhráli hrdí lvi! Další hraje Zmijozel s Havraspárem. Budeme doufat, že se našim chytřejším spolužákům nic nestane...

"Napiš tam, že si byla tři dny na ošetřovně." přikázala brunetce Lily. "Ale... Tak jo. Ale koukej si alespoň sednout. Znemožňuje mě, jak mi stojíš za zády." Zrzka se jen zasmála a přitáhla si vedle ní židli.

Z rozkazu slečny Evansové ještě musím dodat, že náš zápas se obešel bez vážnějších zranění, kromě mé zlomené nohy. Ale nemusíte se bát, nic vážného to nebylo. Pár mávnutí hůlkou a vše bylo v pořádku. Až teda na mou psychiku, protože tři dny na ošetřovně jsou něco strašného!

Postěžovala si dívka a pohlédla na svou kamarádku, jestli to takhle může napsat. Jakmile Lily přikývla, pokračovala Nel v psaní.

Řekni těm dvěma lotrům, ať tě koukají poslouchat, jinak budu smutná! A pokud to nezabere, tak můžeš říct, že jim nepošlu nic z Medového ráje, do kterého se tento víkend chystáme... I s Poberty. Remusovi totiž došla čokoláda... A pak že já jsem náladová!

Zrzavá dívka vyprskla smíchy. "A copak to není pravda?" obhajovala se drobná brunetku. "Je. Dneska je totálně mimo." Nel zpozorněla. "Kdy je..." "Ještě je čas." "Uf. Už jsem se lekla..." "V klidu, Elly. Zapomněla si jednou. To se může stát komukoli." "Komukoli ne. Kluci to věděli." "Ale to jsou Poberti, Elly. Kluci, kteří jsou s Remusem od rána do večera. Sdílí společně pokoj. Kdyby šlo o mě, tak budeš mít taky takový přehled." Na to nebylo co namítnout. "Zpátky k dopisu." poukázala Lily na pergamen, který byl už z větší části popsaný.

Pozdravuj ode mě všechny. Dej za mě klukům pusu a Arthurovi vyřiď, že dám vědět hned, jak dohrajeme další zápas. A ty, mamino, na sebe dávej pozor! Běda, jak se o ty malé prcky nebudeš dostatečně starat!

S pozdravem,
Eleanor.

Dopis přeložila napůl a vložila do obálky, kterou následně zalepila. S dopisem v ruce vyběhla schody do svého pokoje, kde Ronniemu připevnila obálku k nožce, načež se sova usadila na jejím rameni. Nel otevřela okno a pohladila sovičku po hlavě. "Brzy se vrať." šeptla. Ronnie se odrazil od jejího ramene, vyletěl z pokoje a aniž by se otočil, se s každým mávnutím křídel vzdaloval od Nebelvírské věže, která byla po dobu školního roku domovem jak jeho, tak i drobné hnědovlasé dívky, jež stála u okna do chvíle, než se jí sova ztratila z dohledu. Tehdy zavřela okno, popadla učebnici lektvarů a praštila sebou do postele. Čas se učit.