K brunetčine zklamání přišel Předvečer všech svatých příliš brzy. Než se nadála, seděla na posteli své blonďaté kamarádky a nechávala se od ní nalíčit. Byla vděčná své tetě, která jí koupila nádherné, světlonké šaty, protože jinak by neměla nic na sebe. Alespoň bych nikam nemusela. Fňukala v duchu, zatímco si obouvala lodičky. Její zrzavá kamarádka naopak vypadala, jako by se na ten slavný večírek těšila.

Lily:

Nel:

"Nenávidím svoje vlasy." zamumlala brunetka naštvaně, když si poněkolikáté upravila neposlušný pramínek vlasů. "Vypadá to skvěle." "Jsi slepá, Sam?" vzala mezi ukazováček a palec onen neposedný pramínek. "Tahle vývrtka?" "Vývrtka?" vyprskla smíchy černovláska. "Jo! Vždyť se na to podívej! Vypadá to tak!" "Co je vývrtka?" "To je nástroj na otevírání lahví s korkem." odpověděla Lily, která si u zrcadla upravovala šaty. "A co je..." "Zeptej se Roxy. My už musíme jít." popadla své modré psaníčko, volnou rukou chytila Nel za zápěstí a už ji táhla ke dveřím. "Bavte se!" křikla ještě blondýnka, načež se ozvalo bouchnutí dveřmi.

"Ale no tak, Elly. Přece nebudeš trucovat." šťouchla zrzka do své kamarádky, čímž si vysloužila její pobouřený pohled. "Nechci tam. Ty se ale očividně těšíš." Zrzka pokrčila rameny. "Evansová." chytila brunetka zrzku za ruku. "Co víš a já ne?" zeptala se jí. "Víš to taky. Jen si to neuvědomuješ." "Dobře. Co tedy obě víme?" přimhouřila oči. Lily se na ní jen šibalsky usmála. "Ty mi to neřekneš, že ne?" pochopila dívka. "Ty jsi taaak chytrá, Elly." protáhla zrzka. "Moment." Dívka zmateně rozhodila rukama. "Ty se mi posmíváš?!" "Možná." přiznala Lily a s širokým úsměvem pokračovala v cestě. "No tak to ne! Ty se nikdy nikomu ne posmíváš!" dohnala ji Nel, jež byla stále v šoku. "Možná už je na čase." mrkla na ní zrzka. To už stály před vstupem do místnosti, kde se měl večírek konat. "Kdo jsi, a co si povedla s Lily?" uchechtla se brunetka. Na to Lily pouze pokrčila rameny a natáhla ke své kamarádce ruku. Jakmile ji brunetka přijala, odhrnula Lily závěsy, které zakrývaly vstup dovnitř a společně se svou kamarádkou vstoupila.

Drobná dívka nestačila zírat. Připadala si, jako kdyby se ocitla v jiném světě. Ve světě, kde neplatí absolutně žádná pravidla a logika. Kde si každý může dělat, co chce. Kde se strašidelnost rovná eleganci a vražednost kráse. Nenávist a láska jdou ruku v ruce, to platí odjakživa. A přesně tak to vypadala v prostorách, kde pořádal večírek profesor Křiklan. Náš oblíbený profesor. Uchechtla se Nel v duchu. Tato místnost byla jeden velký chaos. Svíčky, dýně, netopýři, umělé kostry, kosti  a spousta dalších věcí. To vše poletovalo vzduchem, opíralo se o stěny, leželo na stolech. Tohle byl chaos, který měl svůj vlastní řád. Chaos, jež přesně vystihl atmosféru tohoto dne. Vzpomínky, úzkost, lásku, strach, smrt, krásu... Někdy je méně více. To v tomto případě ovšem neplatilo. V tuhle chvíli to bylo čím více, tím lépe. A vypadalo to úchvatně.

_______________________________________

Tak jo, zvládla jsem to, tady máte poslední kapitolku dnešního dne. 😉❤️

#16 umístění? Merline! V sobotu to byly dva týdny od první kapitolky... Utíká to neskutečně rychle! 🙃

Děkuju vám za vaši podporu, krásné komentáře, zprávy, hlasy, přečtení... Moc si toho vážím! Jste úžasní! 😊

💋🤗💖