Nenávidím schody! Nadávala drobná brunetka v duchu, když pomalu stoupala vzhůru. Tohle byl blbý nápad. To nemohla jít k jezeru? Stěžovala si, zatímco zhluboka dýchala studený noční vzduch. Člověk by řekl, že z hraní Famfrpálu budu větší kondičku. To bych ale nebyla já, kdyby mě nesložilo pár schodů. Nadávala, zatímco se pomalu, ale jistě blížila k vrcholu. Měla bych začít běhat. A přestat tolik jíst. Hlavně bych neměla jíst tolik sladkého. Jo, přesně to udělám. Zařekla, načež se sama sobě zasmála. Nebuď směšná, Nel. Tohle nikdy nedorazíš. Byla to pravda. Pokud by se tahle brunetka něčeho nedokázala vzdát, bylo by to sladké. Zvláště pak palačinky, zmrzlina, čokoláda a... Remus. Ten se ale naštěstí nepočítal jako jídlo a ani jeho vinou nemohla ztloustnout. Což bylo jen a jen dobře.

S posledním schodem hlasitě vydechla, čímž k sobě přitáhla pozornost zrzavé dívky, jež se opírala o zábradlí Astronomické věže a ještě před malým okamžikem pozorovala tmou zahalenou krajinu. "Elly..." "Nic neříkej." zarazila ji dívka a pomalým krokem se rozešla k ní. "Jen jsem ti přinesla svetr." podala dívce kus oblečení a chystala se odejít. "Elly, počkej, prosím." Brunetka se na ni s malým úsměvem na tváři otočila. "Děkuju." přetáhla si svetr přes hlavu, načež se opět zahleděla do tmy. "Je tu krásně." Nel přikývla. "Vždycky tomu tak bylo. Pokud máš teda ráda výšky." uchechtla se. Zrzka se na svou kamarádku překvapeně podívala. "Ty nemáš ráda výšky?" "Ne tak úplně. Spíš se bojím, že spadnu." "Ale co létání?" nechápala Lily. Brunetka pokrčila rameny. "To je jiné. Pro mě, a řekla bych, že i pro ostatní hráče, je to jako dýchat. Naprosto přirozená věc, bez které nedokážeme žít. Když jsem na koštěti... Nejde o tu výšku. Vlastně ji ani nevnímám. Vítr ve vlasech, rychlost, pocit volnosti... To všechno zaplaví tvou mysl a pro v tu chvíli už pro strach nezbývá místo. V tu chvíli se nebojíš ničeho." "To je krásná představa. V poslední době se bojím všeho." přiznala Lily smutně. Její kamarádka k ní přistoupila a opřela o zábradlí vedle ní. "Nejsi jediná. Když stojím na zemi, mám pocit, že mě to všechno zavalí. Jakmile jsem ale tam..." ukázala nad sebe. "Všechno to jde stranou. Jsem to jen já, koště a vzduch. Nic víc." "Jednou si mi řekla, že před pravdou neuteču. Že to víš, protože si utíkala a ona tě stejně dohnala." "Jo, to je pravda." "Když tedy neutíkáš před pravdou, před čím utíkáš?"

Touhle otázkou dloubla zrzka hlouběji, než si myslela. "Před následky mých činů. Někdy se bojím, co všechno jsem svým příchodem změnila. Jak moc jsem ovlivnila vaši budoucnost. Tvou budoucnost." odpověděla dívka upřímně. Zoufale zavrtěla hlavou. "Blíží se válka, Lily. A jako každá jiná si i tahle vyžádá své oběti. Možná to budou lidé, které neznáme. Možná to budou naši blízcí." rozhodila rukama a nešťastně pohlédla do smaragdových očí. "Možná to bude někdo z nás."

"Ne!" odmítla rázně zrzka. "Ne! Prostě ne!" "Lily, prosím..." "Nechci to slyšet, jasný? Jestli se mi snažíš naznačit, že..." v očích se jí leskl další nával slz. "Co bude pak? K čertu s tím, co bude se mnou, Roxy a Sam. Přemýšlela si, co bude s Remusem? Co bude bez tebe?" "V mé době měl syna a..." "Jenže tehdy nepoznal tebe! Sakra, Elly! Vstoupila si do našich životů, změnila je, ovlivnila naši budoucnost a teď nás hodláš opustit?!" "Nic takové nechci! Jasný?! Myslíš, že se nebojím? Že po tom všem, čím jsme si už prošli, chci o tohle všechno přijít? Od Kevinovi smrti jsem si nedokázala představit, že bych se dožila byť jen plnoletosti... A teď?" rozhodila rukama a hlasitě si povzdychla.

"Chci žít společně s Remusem, koupit si nějaký malý domek se zahradou, na které si budou hrát naše děti. Zestárnout... Tohle je však privilegium, kterého se nedostane mnohým. Možná to tak má být." "Elly... Takhle nesmíš přemýšlet..." "Říkám jen to, co cítím, Lily." přerušila svou kamarádku. "Co přesně cítíš?" "Že se blíží čas, kdy tohle všechno skončí. A vím, že všichni budeme platit. Úplně všichni." "Jak moc?" "Někdy je lepší se neptat, Lily. Na některé otázky je lepší neznat odpověď." "Já už se ale zeptala." trvala na svém zrzka. Je tak paličatá. "Víc, než bych si přála." "Víš to jistě, že ano?" Na to dívka jen přikývla. "Kdo?"  "To netuším, Lily. Bude to však ta nejvyšší cena. Cena, jíž nechce platit nikdo z nás."

_______________________________________

Zabít až po dokončení příběhu.

Děkuji! 🙃

💋🤗💖