Černé vlasy, které měl chlapec jindy perfektně upravené, mu nyní padaly do obličeji. Klidně oddechoval a ve spánku k sobě tiskl drobné dívčí tělo. Brunetka měla hlavu položenou na jeho hrudi a přemýšlela nad tím, jak moc se v onom černovláskovi spletla. Neměla ve zvyku lidi soudit, aniž by je před tím poznala. U něj si však už od první chvíle říkala, že se od něj musí za každou cenu držet dál. Ale proč? Protože takové kluky znala. Znala je ze své doby. Slíbila si, že nikdy nebude jednou z těch dívek, které by kouzlu takového chlapce propadly. Tolik se bála toho, že by byla až noc slabá, že si zakázala vnímat Siriuse jako někoho, koho by mohla mít byť jen trošičku ráda. A teď sme tady. Je to teprve měsíc, a co všechno se už stalo.

Čas běžel. Nemohla ho zastavit ani zpomalit, jako nemohla popřít, že jí Bradavický casanova přirostl k srdci. Už se to sama před sebou nepokoušela popřít. Nemělo to cenu. Navíc, nebyl důvod se bát. Teď už to věděla. Něco ji k Siriusovi přirozeně táhlo. Nešlo ale o žádné romantické city. Spíš o prvky minulosti. Zatímco chlapec spal, dívce se před očima objevovaly momenty z jeho života. Vychování čistokrevného kouzelníka. Přísná výchova. Zařazení do Nebelvíru. Zhoršení situace v rodině. Kletby. Ohnivý bič. Nenávist k vlastní rodině. Odpor matky. Pohrdání vlastním bratrem přesto, jak moc si kdysi byli blízcí. Opakovala si, co před chvílí viděla. Nikdy o tom nemluvil. Ne s ní. To mu to ale nemohla vyčítat. Ani ona o své minulosti nemluvila. Příliš to bolelo. Než se stačila ponořit do své vlastní bolesti, pohltily ji znovu chlapcovi vzpomínky.

Malý černovlásek procházel uličkou ve vlaku. Za sebou táhl těžký kufr a zmateně se kolem sebe rozhlížel. Z jednoho kupé vykoukl brýlatý chlapec
Nekoukal kolem sebe, když se chodbičkou rozběhl. Narazil do černovláska a překvapeně vypískl. James. Takhle poznal Jamese. Prostředí se změnilo. Chlapci seděli v kupé. Najednou se dveře otevřely a dovnitř vstoupil hnědovlasý mladík. Přes tvář se mu táhla jedna větší jizva a menších jizviček. Nervózně přešlapoval z nohy na nohu. Dívce se zatajil dech. Remus.

Prostředí se znovu změnilo. Tentokrát šlo o rozřazování. Sirius seděl na stoličce a čekal. Síní se nesl hlas Moudrého klobouku. "Nebelvír." Sirius se spokojeně usmál. Čas se posunul dopředu. Černovlásek seděl u Nebelvírského stolu a sledoval zařazování zbylých prváků. "Remus Lupin." Hnědovlasý chlapec se posadil na stoličku za upřeného pohledu ředitele školy. "Nebelvír." ozvalo se a hnědovlasý chlapec se posadil vedle černovláska. Sirius se snažil s chlapcem navázat konverzaci. Příliš se mu to ale nedařilo. Chlapec byl očividně zakřiklý. "Peter Pettigrew." Chlapec, který připomínal vystrašenou krysu, byl po dlouhém zvažování moudrého klobouku zařazen také do Nebelvíru. Posadil se ke dvojici chlapců. "James Potter." ozval se hlas ředitelky Nebelvírské koleje a budoucí chytač byl zařazen do koleje statečných. Přisedl si k Siriusovi, Remusovi a Peterovi. Když je tak Nel viděla, do očí se jí nahrnuly slzy.

Čas se přetáčel dopředu. Nel sledovala, jak hned první den školy napadla partička Zmijozelských Petera. Ani se o chlapce nebála. Tušila, co se asi tak událo. Nespletla se. Petera se zastala trojice Nebelvírských chlapců. Když bylo po všem, Remus pomohl Peterovi na nohy. Sirius vzal Remuse a Jamese kolem ramen. Vesele se na Petera zazubil. Tohle byla ta chvíle. Brunetce po tváři stekla slza. Právě byla svědkem zrození Pobertů.

_______________________________________

#11 místo? Neuvěřitelné! Moc moc moc moc vám děkuji! 😘💋😍💖