"Ale ploč?" "Protože Ellie ještě spí, Charlie a my ji ještě chvilku necháme." "Ale ty ši taky vžhůlu." "Ano, Charlie, ale Ellie je náš host." "Já ši či hlát." fňukal zrzavý chlapeček a natáhl se ke klice. "Charlie!" Nel se prudce posadila. Rozhlédla se kolem sebe a zmateně zamrkala. "Maminko, plosím." "Ne, už jsem řekla. Půjdeme připravit snídani a teprve potom ji půjdeme vzbudit." rozhodla žena. Drobná brunetka se mezitím vymotala z deky a došla ke dveřím. Vzala za kliku a otevřela dveře.

Naskytl se jí tak pohled na naštvanou baculku a Charlieho, který se spokojeně uculovat. "Dobré ráno." pozdravila dívka a protřela si oči. "Dobré, Ellie. Promiň za to vzbuzení. Charlie si prý chce hrát s Ellie a nenechá si to vymluvit." žena so založila ruce na hrudi a přísně pohlédla na svého synka. Brunetka se naopak usmála a sehla se k zrzavému chlapečkovi. "Převléknu se, a pak pomůžu mamince se snídaní. Až se najíme, tak si půjdeme hrát na zahradu, dobře, trpaslíku?" Chlapeček se nadechl k odpovědi. Nakonec se zarazil a svraštil obočí. "Tlpaslky máme na žahladě." protestoval. Jako jejo brácha. "Máš pravdu, ale ty si stejně malý, jako oni." "Ne ne! Oni jšou take maličký!" ukázal si do půlky kolen. Tímhle uraženým gestem pobavil svou maminku i drobnou brunetku. "No, já se půjdu převléknout a potom se pustíme do té snídaně." "Budu v kuchyni." "Dobře, Molly." usmála se dívka na ženu, načež zmizela v pokoji.

Rychle se převlékla do džínových kraťásků a krátkého černého trička s kopretinami. Nazula si obyčejné černé pantofle a vydala se do koupelny. Opláchla si obličej, vyčistila zuby a vlasy stáhla do volného culíku. S úsměvem na rtech vešla do kuchyně. Moly stála u kuchyňské linky, mávala hůlkou a nad něčím se rozčilovala. Z vedlejší místnosti se ozýval dětský křik a smích, podle kterého dívka usoudila, že je už vzhůru i další člen domácnosti. "Můžu ti s něčím pomoci?" Buclatá žena naskočila leknutím. "Můžeš mi podat mléko z ledničky?" "Jasně." "Omlouvám se ti. Charlie má svou hlavu a nic si nenechá vymluvit." "To nevadí. Ve škole taky musím vstávat." "Ale ne v šest hodin." "Někdy i dřív. Zvlášť před zkouškami, to se s Lily nedá vydržet. Kdyby jsme ji nehlídali, tak by ani nespala. Dokonce ji kolikrát přitáhl z knihovny i James." protočila Nel očima. "A to to nebyly OVCE." "To my povídej! Jsem zvědavá, jak to zvládneme." Molly nad tím jen ledabyle mávla rukou. "Pokud jste se pečlivě učili celých šest let, tak tenhle ročník bude hračka. Z větší části jde jen o opakování, takže se není čeho bát. Řekla bych, že se to tolik nezměnilo od chvíle, co jsem je dělala já."

"Arthur byl také v Nebelvíru?" zeptala se zvědavě brunetka. "Ano. V Bradavicích jsme se poznali." uculila se žena zasněně. "Když jsme u toho... Existuje nějaký tvůj Nebelvír?" mrkla spiklenecky na Nel. Dívčiny tváře nabraly rudou barvu. "No..." tvrdě se kousla do rtu. "Trefila jsem se, že?" Brunetka se zmohla na pouhé přikývnutí. "Neříkej mi, že je to Sirius." zasmála se baculka. "To ne." zavrtěla se smíchem hlavou dívka. "A povíš mi, kdo to je?" "Nejsi nějaká zvědavá?" Molly zamíchalá kaši a následně ji nandala na menší talířek. "Možná maličko. Tak kdo to je?" povytáhla obočí a upřeně se dívce zadívala do očí. "Jsi horší jak já. A to je co říct." zasmála se Nel. "Jestli chceš odvést pozornost od tématu, tak ti to nevyjde." Sakra!