,,Siriusi, když jsem byl..Když jsem viděl útok na pana Weasleyho, nebyl jsem jenom divák. Byl jsem ten had..a pak v Brumbálově pracovně přišel jeden okamžik, kdy jsem měl takovou chuť... To propojení mezi mnou a Voldemortem...co když pravým důvodem je to, že jsem mu čím dál tím víc podobný ? Mám pořád takový vztek, v jednom kuse. Co když se po tom, čím jsem si prošel, ve mně něco zvrtlo, změnilo ? Co když propadám zlu ?" zoufal Harry.

Muž, na němž ještě dosud byla znát léta nespravedlivě strávená v Azkabanu pozorně hltal každé jeho slovo. Když černovlasý domluvil, zadíval se mu do očí a popošel blíž k němu.

,,Teď mě musíš pozorně poslouchat, Harry. Ty nejsi špatný člověk, jsi dobrý člověk, kterému se přihodily špatné věci. Navíc, svět není rozdělený na dobré lidi a smrtijedy. Každý má v sobě světlou, ale i temnější stránku. Záleží na tom, kterou z nich si vybereme. To rozhodujeme, kým jsme," dodal s úsměvem Sirius a objal svého kmotřence.

Takže, tady máme 2.kapitolu citátů. Tenhle konkrétně patří k mým úplně nejoblíbeněším. Musíte uznat, že Sirius je prostě skvělej. :D

Pokud máte rádi fan fikce (HP), tak na wattpad píšu ještě jednu knížku. Jmenuje se Je to na tobě Hermiono..takže, když budete mít chuť, můžete se podívat. :)

Mějte se hezky :))