,,Měl by ses oholit, příteli," promluvil vlídně profesor k Harrymu. ,,Občas zapomínám, jak jsi vyrostl a vidím v tobě stále toho malého chlapečka," dodal a na chvíli se odmlčel. ,,Promiň mi tu sentimentálnost. Jsem už starý."

,,Jste pořád stejný, pane," oponoval mu černovlasý.

,,Jsi stejný jako tvá matka, Harry - vždy neuvěřitelně laskavý," usmál se ředitel. ,,Tuto vlastnost bohužel ale mnoho lidí nedocení."