,,Dámy a pánové, je zde konec představení! Děkujeme, že jste navštívili náš cirkus Cirque da Freak. Všichni doufáme, že jsme naplnili nebo ještě lépe, převýšili vaše očekávání a že jste se dobře bavili. Budeme moc rádi, když k nám někdy opět zavítáte nebo nás doporučíte rodině, přátelům, známým, zkrátka komukoliv. Přeji příjemný zbytek večera, s pánem Bohem!" 

Zvolal principál, hluboce, možná až komicky a staromódně se uklonil a jediný reflektor, jenž osvětloval místo, kde stál zhasl. Jediná světla, která zůstala svítit byla ta, co osvětlovala hlediště. Diváci začali odcházet a tribuny se postupně vyprázdnily, pouze jedna dívka zůstala sedět pod potemnělým šapitó. 

Pohled upírala do místa, kam ještě před pár minutami dopadalo světlo reflektoru, lokty měla opřené o kolena a bradu v dlaních. Z přemýšlení ji vytrhno až to, když se všechna světla znovu rozsvítila a v manéži znovu spatřila nejen principála, který se k jejímu překvapení nehnul z místa, ale dokonce i všechny ostatní účinkující z cirkusu.

Hnědovlasý mladík, který při představení s dalšími dvěmi akrobaty dělal takové kousky, že byl zázrak, že si ani jeden z nich neublížil jí gestem ruky naznačil, aby šla k nim dolů. Dívka se zvedla, ale zaváhala, zůstala stát na místě. K tomu, aby šla dolů, jak ji mladík nabádal ji přiměla až ruka položená na jejím rameni. Patřila bělovlasé dívce, akrobatce, ani si nevšimla, jak se k ní dostala. Neviděla ji, neslyšela ji a i její rychlost byla obdivuhodná. Společně sešly dolů do manéže. 

Všichni se dívali jen na ni a něco si šuškali, znělo to jako syčení stovek hadů. Pak jejich pohledy spočinuly na principálovi. Krátce, sotva postřehnutelně přikývl a přešel k dívce blíže. ,,Když jsi neodešla s ostatními, asi nám budeš něco chtít, že?" Měla pocit, že se jí jeho tmavé oči dívají do duše, slova jí nedošla ani do krku a už se zastavovala.

Uhnula pohledem ke třetímu z akrobatů, mladíkovi s bílými vlasy a ledovýma očima. Chvíli si ho prohlížela, načež sjela pohledem i všechny ostatní. ,,Jen jsem se chtěla zeptat, jestli by se vám nehodil člen navíc." Sotva se její slova rozezněla cirkusovým stanem, všichni si vyměnili tázavé pohledy a tři klauni jí naráz naznačili, aby šla o něco dál.

Odešla se tedy posadit do spodní řady hlediště, členové cirkusu se mezitím shlukli do těsného kruhu, ruce si propletly za rameny a opět byl slyšet šepot připomínající syčení. V okolním tichu to bylo znepokojivé, možná až děsivé, ale nikdo nevypadal, že by mu to nějak vadilo.

Opřela si ruce za zády a zaklonila se, stan byl poměrně dost vysoký, skoro z toho měla závrať. Ani si nevšimla, že jí oslovil kouzelník. Všimla si ho, až když okolo ní proletěla bílá holubice a blonďatý chlapec větu zopakoval. ,,Pokud ukážeš, že máš talent, nebudeme mít nic proti." ,,Umíš něco, co tu ještě nemáme? Nebo něco, co už tu k vidění je?" Ozvala se kouzelnice hned vedle něj. Po chvíli přemýšlení a pátrání v paměti nová dívka pokývala hlavou. ,,Provazochodce jsem tu neviděla."

Dívka s černočervenými vlasy, krotitelka šelem se od srdce zasmála. ,,Tak to se všichni těšíme, že? Až sletíš a bude z tebe placka." ,,Nevšímej si jí, ona má prostě jazyk jako meč a tisíce jedovatých poznámek, ale není zlá, ona jen štěká, ale nekouše." Setřel ji pohotově bělovlasý akrobat.

,,A co se tebe týče, běž zatím s ostatními ven a seznamte se. My připravíme vše potřebné." Prohodil směrem k nové dívce a ostatním, chytajíc principála za předloktí. ,,Paraplíčko mám svoje!" Zavolala na oba muže přes rameno odcházející, možná budoucí provazochodkyně.

Během příjemného rozhovoru zjistila, že principál, kterého z vystoupení znala pod jménem Mefisto se jmenuje Sebastian Castillo, trio akrobatů, kteří byli představeni jako Daisuri, Agrose a Sirael se jmenují Daikiri Suichi,  Zaphyr Newton a Melissa Lockeferr, kouzelnická dvojčata Presto a Pace jsou Marius a Mirabella Crewansovi, krotitelka šelem a vlastně všech zvířat, co jsou v cirkuse k vidění, jenž si dává říkat Trice je vlastním jménem Agatha Swane, tři klauni Hell, Heaven a Eden jsou Eric, Nathaniel a Arthur Conanovi a polykač ohně a mečů, jenž si říká Samhain je Samuel Hainer. Sama však své jméno zatím nevyzradila, to si schovává až na vystoupení.

"Hotovo.,, Ozval se jim za zády Zaphyrův hlas. Nikoho to z míry nevyvedlo, jen nová dívka sebou polekaně trhla, protože zaprvé ho neslyšela přicházet, ačkoliv předtím jeho kroky slyšela zřetelně a zadruhé těsně předtím, než přišel zahlédla stín velkého ptáka přilétajícího od stanu, který zmizel ve chvíli, kdy se objevil Zaphyr.

Nikdo se v tom naštěstí nechtěl šťourat a tak všichni odešli zpět pod šapitó. "Jelikož vaše jména mi již byla řečena, budu nyní férová a řeknu vám to své. Jmenuji se Jessica Northwest, ale v cirkuse, kde jsem dříve vystupovala mi říkali Ninniwe.,, Pronesl blonďatá dívka s mírnou úklonou.

Ladně si došla pro paraplíčko, které, jak se ukázalo, měla celou dobu opřené mezi tribunami kus od vchodu. Když lezla po žebříku nahoru na konstrukci držící napnuté lano, pohrdavě a hrdě se ušklíbla, když si všimla záchranné sítě. "Tu síť jste sem dávat nemuseli! Já zásadně nepadám!,, Zavolala směrem dolů a bez jakýchkoliv potíží se jednou rukou žebříku pustila, aby se natáhla pro paraplíčko, které měla celou dobu za rukojeť provlečené očkem u kalhot.

Posledních pár příček žebříku zdolala pouze s jednou rukou, musela si tedy dávat velký pozor na to, aby neměla obě nohy na stejné příčce, stejně jako, když vytahovala paraplíčko. Když stanula na malé plošině, která byla vidět i na druhé straně lana, s klidem rozevřela své paraplíčko, věnovala publiku, jenž se protentokrát skládalo pouze z jejích možná budoucích kolegů a vykročila. 

Její krok byl pevný, ani sebemíň se neklátila ze strany na stranu, šla rovně a nikdy nezaváhala, zkrátka působila, jako by šla po zemi, nikoliv po laně ve výšce několika metrů. Nejprve přešla lano tam a zpátky, jako by dávala najevo, že na něm dlouho nestála a potřebuje si to vše připomenout. Avšak vzápětí pro ni nebyl problém se předvést v tom nejlepším světle, piruety, výskoky, roznožky, rozmáchlá gesta rukama, nic jí nedělalo potíže. Každý její pohyb vzbuzoval v jejích divácích obdiv.

Na závěr si na provaz sedla a elegantně se zhoupla směrem dozadu, tudíž zůstala viset za nohy hlavou dolů jako netopýr, avšak narozdíl od netopýrů si pažemi neobepnula tělo, ale nechala je volně viset. "Bylo to dost dobrý?,, Odpovědí jí byl hromadný faceplam, na hloupou otázku hloupá odpověď, zhruba tohle všem proběhlo hlavou.

Jednomyslně se shodli na tom, že Jessicu vezmou mezi sebe, nikdo si netroufal říct "ne". Na každém vystoupení byla stejně oblíbená, jako všichni ostatní, zkrátka mezi ně zapadala. Dny plynuly, stávaly se z nich týdny, měsíce, až ty měsíce byli tři, tehdy se to stalo.

Představení skončilo, diváci odešli a účinkující se rozešli do svých stanů. Všichni se snažili ze sebe udělat zase normální lidi, ne cirkusové maškary, kterými jsou při vystoupeních. Jessica se ale dnes rozhodla, že už se někoho zeptá na pravdu o tomhle cirkusu, něco jí tu totiž nehrálo. Tolikrát ji tu něco vyděsilo a ona v tom stále nemohla najít žádné logické vysvětlení. Rozhodla se, že se zeptá Sebastiana.

Když stanula ve vstupu do jeho stanu a pohled jí spočinul na něm, jak se před zrcadlem zbavuje milionů vlásenek, rychle si zakryla pusu, aby nevykřikla. V zrcadle viděla jen oblečení, make-up a doplňky, odraz jakékoliv části jeho těla se v něm prostě nenacházel. Chtěla vycouvat a utéct, ale Sebastian si jí už dávno všiml a až moc dobře věděl, že tohle pod koberec jen tak nezamete. 

Sotva udělala krok vzad, stál za ní a nedovolil jí hnout se z místa. Na jeden její krok jich on udělal nespočet a jeho silné paže ji držely na místě takovou silou, až to bolelo. Sklonil se a zašeptal. "Nekřič, nebraň se, nebuď hysterická, poslouchej a nic se ti nestane.,, Přeběhl jí z toho mráz po zádech a zachvěla se. 

Spolu odešli do manéže a cestou přibrali i ostatní. "Já vážně nevím co, ale něco je tu špatně, chci to vědět, co jste zač?,, Jessica si založila ruce na hrudi a zaujala postoj stylu 'nic neřeknu, dokud nedostanu odpověď'.  Eric, Arthur a Nathaniel se na sebe rezignovaně podívali, Arthur vytáhl tři sirky, a oba jeho bratři ukázali na sirku, která se jim zamlouvala, když ruku otevřel, zlomená byla ta, na kterou ukázal Eric.

"Takže... v Cirque da Freak není žádný normální člověk, všichni jsme příšery.,, Řekl zcela narovinu. "Teď, když to víš tak ne...,, "Nevěřím, v tom jsou triky, to zrcadlo i všechno předtím byly jen triky.,, Začala se uklidňovat Jessica. "Neskákej mi do řeči, nebo to nedopovím. A pokud tomu tedy nevěříš... ukážeme se jí?,, Hromadné kývnutí jí znervóznělo a následný výjev připomínající scénu z hororu vyděsil téměř k smrti.

Sebastian měl rudé oči a ostré špičáky - upír, Melissa byla skoro průsvitná a místy jí chyběla kůže tak, že byly vidět bílé kosti - duch, Daikiri měl ostré drápy a zuby a vlčí ocas a uši - vlkodlak, Zaphyr měl mírně zakroucené rohy a křídla - hybrid anděla a démona. Marius a Mirabella měli uši a ocasy kočkovitých šelem a celkově, stejně jako Daikiri byli podobní zvířeti chodícímu po dvou nohách, Marius tygr a Mirabella irbis, kočkodlaci. Agatha se pyšnila rohy, ocasem a křídly částečně z netopýra a částečně z motýla - démon, Samuelovi se na těle na pár místech objevily šupiny, narostly mu ostré drápy a zuby, rohy a křídla - drak. Arthur, Eric a Nathaniel měli liščí ocasy, uši a ostré drápy a zuby - kitsune ohně, temnoty a světla.

"Teď, když znáš naše tajemství, nemůžeme tě nechat odejít ani nemůžeš jen tak zůstat s námi, máš tedy dvě možnosti, buďto...,, Promluvil Arthur a při pomlce si drápem přejel pod krkem a následně hlavu na chvíli nechal volně skloněnou. "Nebo se staneš jednou z nás.,,

"V tom bude háček.,, Jessica, která se stačila již stačila uklidnit sjela nedůvěřivým pohledem všechna stvoření před sebou. "Snad jen to, že budeš nesmrtelná a už navěky vystupovat v cirkuse. My všichni jsme tu již od začátku, časem zestárneme, pak se "narodíme" jako puberťáci a zase vystupujeme. Vypadá to, že v cirkuse jsou vždy potomci předešlých účinkujících, ale pořád dokola jsme to my. Náš pomyslný život totiž trvá stejně dlouho, jako ten lidský.,, Mávl rukou Nathaniel, jako by to nic neznamenalo, však ono také ne, nikdo už to pomalu ani nevnímal.

"To mi nevadí, vlastně se mi to i zamlouvá. Ale jak se můžu stát jednou z vás?,, Jessica zamyšleně sjela pohledem své okolí. "Každým stvořením jinak, podle toho co si vybereš, tak ti někdo z nás k tomu dopomůže.,, Odpověděla jí s úsměvem Melissa, měla radost, že Jessica zůstane s nimi a vypadalo to, že ostatní její pocity sdílí.

"Nejsnazší podle mě bude, když si vybereš upíra. Sebastian ti k tomu dopomůže levou zadní. Ale samozřejmě to je jen doporučení, nemusíš se jím řídit.,, Pronesl Daikiri, když si všiml, že jeho kamarádka je s rozhodováním jaksi v nesnázích. "Má pravdu, a neboj, kousnutí nebolí tak, jak se zdá.,, Doplnil ho Samuel.

Jessica přikývla, Sebastian přešel blíž k ní, opět vysekl tu svou úklonu, která ji jako vždy pobavila a za ruku ji odvedl ven. Ostatní čekali v manéži, chtěli se přesvědčit, že vše bude tak, jak se dohodli. 

Když se Sebastian s Jessicou vrátili, na první pohled poznali, že je jako oni. Červené oči a kaštanově hnědé vlasy byly pravý opak její lidské podoby a úsměv odhalující špičáky jasný a nezpochybnitelný důkaz proměny.

Ještě toho dne se vše vrátilo do starých kolejí a cirkus začal fungovat jako dříve.

Stane se tohle ještě někdy? Možná ano, možná ne. Tahle otázka zůstane nad cirkusem viset již navěky a nikdy ji nikdo a jistotou nezodpoví. Stejně tak jako cirkus Cirque da Freak bude již navěky ohromovat nic netušící diváky.