James seděl ve svém pokoji, který sdílel s Poberty a přemýšlel nad tím co Lily řekla. ...Je stejná jako ty!

 Nechápal, kde se v ní vzalo tolik zlosti na jeho malou sestřičku Josephine. Vždyť jí nic neudělala, ne?

 V tom se do pokoje vřítil Sirius a na obličeji mu hrál uličnický úšklebek.

,,Co, takhle něco províst?" napadlo ho. ,,Josephine a Thomas nám nesahají ani po paty!"

,,Thomas," opravil ho zamyšleně. ,,Myslím, že Josephine nám sahá až po hlavu."

xxx

 5.11.1976 v nebelvírské věži.

 Milá Amy,

 díky moc za dnešní dopis. Moc mě potěšil, ještě nikdy jsem od nikoho jiného než Thomase, Jamese a rodičů nedostala dopis (tedy, ještě mi napsal jednou Sirius, ale to bylo protože James byl pryč a potřeboval ho zkontaktovat...).

 Protože je zítra sobota, mám čas celý den, rozhodni se.

 Joseph

 Josephine si opřela hlavu o dlaň a podala složený dopis svojí sově Arie, která ji klovla, že ji budí o půlnoci a odletěla.

Jasně, v jednu u nebelvírské věže? Amy Lane

 Odpověď jí dorazila za pár minut a s radostí jí odpověděla.

 Jakmile se Aria vrátila, zavřela okno a uložila se do postele.

 Lily Evansová a její kamarádky nesnášely, když svítila na pracovním stole moc dlouho.

 Podle jejich slov: ,,Ničí nám to pleť a vlasy!"

xxx

 Následujícího rána se Josephine zvedla z postele okolo desíti a namířila si to rovnou do vany kde si dala rychlou sprchu a umyla si vlasy.

 Jakmile vylezla, rychle si vlasy usušila kouzlem a oblékla se. Potichu otevřela dveře od koupelny v domnění, že všechny tři ještě spí, ale opak byl pravdou. Všechny tři stály nastoupené v řadě před koupelnou a měly vyčítavý výraz.

 ,,Toto trvalo..." protočila oči Elizabeth a vešla do koupelny vonící po kokosovém šampónu, kterým si Josephine umývala vlasy.

 Rozčileně zavřela dveřmi a začla se sprchovat.

xxx

 Josephine prošla portrétem Buclaté dámy a vyrazila na snídani.

 U nebelvírského stolu skoro nikdo nebyl krom pár sedmáků, druháků a prvňáků, kteří si navykli vstávat brzo.

 Posadila se naproti Remusovi, který tady byl jako jediný z šestého ročníku na snídani. Trochu jí překvapilo, že si nevšiml, že si k němu přisedla.

 ,,Brý, ráno!" usmála se na něj, nandala si ovesnou kaši a začala jíst.

 Remus překvapeně zvedl oči od knihy, kterou právě četl a usmál se.

 Josephine okamžitě zčervenala a aby to zamaskovala, sklopila hlavu a začala rychleji jíst svoji snídani.

 ,,Jak ses vyspala, Josephine?" zeptal se jí slušně a jeho tváře nabraly o trochu růžovější odstín. Doufal, že si ničeho nevšimla a sklopil hlavu ke knížce. Dělal, že se znovu začetl, ale pohled mu těkal každých pět sekund na Josephine.

 Lehká pusa na jeho tváři...

 ,,Ale... celkem dobře, jen se na mě znovu holky naštvaly. Nechápu co na Lily James vidí," protočila oči.

 ,,Já vlastně taky ne," řekl po chvilce přemýšlení Remus, zvedl hlavu od knihy a podíval se jí do očí. ,,Hnědovlásky jsou mnohem hezčí," pokrčil rameny, jako kdyby nic neřekl a znovu se začetl.

 Důkladně se podívala na jeho obličej, jakmile ho sklopil zpátky ke knize.

 Usmála se nad svými myšlenkami o něm a sklopila hlavu znovu k jídlu.

xxx

 Po obědě se Josephine vrátila zpátky do nebelvírské věže a čekala až bude jedna hodina odpoledne.

 Zbytek hodiny co strávila ve svém pokoji využila k tomu aby si udělala esej do bylinkářství (který jí stejně zabral okolo dvaceti minut) a dále přemýšlela co by mohla ještě dělat.

 Vzpomněla si jak její máma říkala, že si v jejím věku psala deník a že by si to mohla taky někdy zkusit.

 ,,Nikdy nevíš na co se ti pak může hodit," kývla hlavou Josephine a zahrabala ve svém nočním šuplíku kam si dala asi deset prázdných sešitů na psaní, které koupila letos v létě v mudlovském papírnictví a jeden vytáhla. Nadepsala ho jednoduše, ale výstižně: DENÍK. Pod to se podepsala a otevřela ho aby mohla začít psát svůj první zápis:

 6.11.1976 - sobota

 Rozhodla jsem se si založit deník abych si mohla zaznamenávat co se jednotlivé dny stalo nebo aby moje děti měli napsané co jsem prožívala. Ale to předbíhám. Řeknu (napíšu) jak to aktuálně je:

Je mi šestnáct, ale už 27. března mi bude s mým bráchou Jamesem Potterem sedmnáct a budeme konečně plnoletí!

 Celým jménem se jmenuji Josephine Hope Potterová, můj bratr James Falmont Potter, slavný Poberta. Většina holek z něj šílí, v podstatě se jim ani nedivím. Famfrpál dělá vážně divy. K neštěstí těch holek má James už od prvního ročníku vyhlídnutou (jak on s oblibou říká) 'dokonalou' Lily Evansovou.

 Ona je... složité stvoření, o kterém nelze nepopsat celý sešit.

 No, už musím běžet,

 Josephine Hope Potterová.

OPRAVA - 30.11.2018