24.1.1977

Netrpělivě stála před dveřmi do jeho pokoje. Pak to už nevydržela a zabouchala do dveří. ,,Jamie?! Kde sakra jsi?"

Na druhué straně okamžitě uslyšela kroky a za chvíli jí otevřel Remus. Snažila se se na něj moc překvapeně nehledět a místo toho se pokusit usmát.

,,Ahoj, Josephine!" usmál se. ,,Slyšel jsem, že hledáš Jamese. Pokud si dobře vzpomínám, tak je se Siriusem u Kratiknota kvůli trestu. Proč jsi ho hledala?"

Josephine si podepřela hlavu rukou a v duchu si zapsala, aby mu vynadala, až ho znovu uvidí. ,,Dneska jsme spolu měli jít do Prasinek, James mi totiž slíbil, že si jako dvojčata uděláme společný den. Teď nemám s kým jít, Thomas je totiž kvůli své vlastní blbosti taky na trestu."

Remus chvíli mlčel a přemýšlel, co na to má říct. ,,A co kdybychom šli spolu? Dneska nemám co na práci a je tu nuda."

Josephine se usmála a přikývla. Nejdříve se trochu zděsila jestli jí nahodou nechce pozvat na rande, umírala touhou s ním na jedno jít.

,,Jako kamarádi," dodal rychle a nervózně se usmál. Její úsměv trochu poklesl, ale I tak byla šťastná, že může dnes odpoledne s ním strávit čas.

,,Šlo by to za půl hodiny před Velkou Síní?"

Remus přikývl. ,,To by určitě šlo."

xxx

Těsně před tím, než Josephine odešla ze svého pokoje, si rychle vyhrabala čokoládu ze dna kufru. Celý den na ní měla nesmírnou chuť a až teď se konečně dostala do pokoje.

K Velké Síni dorazila asi o deset minut později, cestou pojídala svoji čokoládu. Jakmile zahlédla Remuse, zabalila zbytek čokolády do obalu a schovala ji do brašny.

Usmála se na něj a pozdravila ho. ,,Ahoj!"

,,Ahoj, Joseph! Můžeme jít?" podíval se na ni. Josephine se zabalila do kabátu a přikývla.

Vytáhla zbytek čokolády z brašny. ,,Nedáš si?"

xxx

,,Kam půjdeme?"

,,Já... hlasuju pro Medový ráj. Chci si tam dát tu jejich nejlepší čokoládu. Co ty?"

,,To zní jako super nápad. Pl-"

,,Remusi-" napomenula ho okamžitě a naštvaně se na něj podívala. ,,Od rodičů jsem dostala tolik galeonů, že je ani neumím spočítat. Opovaž si něco koupit za svoje peníze!"

Remus se na ni podíval a viděl, že to opravdu myslí vážně, tak se rozhodl neklást odpor. ,,Tak fajn," usmál se a otevřel jí dveře do přecpaného obchodu. Okamžitě je udeřila vůně neskutečného počtu rozdílných sladkostí.

Josephine se jen pro sebe usmála a rovnou zamířila ke čokoládám, které byly skoro až na konci obchodu.

Jakmile se k ní připojil Remus, ukázala na svoji oblíbenou. ,,Chutná ti tato?" Podala mu ji, aby se na ni podíval.

Prohlédl si ji a s úsměvem příkývl. ,,Děkuju. Nevěděl jsem, že máš tolik ráda čokoládu," zasmál se.

,,Proč si myslíš, že mám jeden tajný kufr plný čokolád?" uchechtla se.

,,Co říkáš na tuhle?"

Josephine se ušklíbla. ,,Vem ji šestkrát, prosím." otočila se, že už půjde k pokladně.

Remus je odpočítal na nabral do náruče. ,,To se mi na tobě líbí," zasmál se. Josephine se na něj ušklíbla. ,,Jenom to?"