,,Bolí mě hlava," sykla Josephine bolestí hned, jak se probrala z bezvědomí.

První ucítila bylo silné, spíše mužské obejmutí. James, projelo jí hlavou.

Zamžourala do světla a pokusila se posadit.

,,Ne, nezvedejte se!" vyjekla okamžitě madame Pomfreyová, takže se si znovu lehla.

Kolem její postele sedělo docela dost lidí: James, Thomas, Remus, Sirius i Peter (který měl trochu nepřítomný výraz). Ale I Lily, Elizabeth a Marlene.

,,Dobrý, ránodvečer?" řekla se smíchem Josephine. Očividně, ale nikomu nebylo do smíchu.

,,Jsem rád, že ti je líp," řekl Thomas. ,,Donesl jsem ti ten sešit do kterého poslední dobou furt něco píšeš," usmál se smutně a položil jí na noční stolek sešit.

James se přisunul s židlí blíž k ní a chytl ji za ruku.

,,Jak ti je?" zeptal se starostlivě. V hlase byl slyšet strach. Strach o jeho mladší sestru. Vždycky byl přehnaně starostlivý, když se jí něco stalo.

,,Ale, celkem fajn. Jen ležím na ošetřovně a ani nevím proč," pokrčila rameny se smíchem, ale Jamesovi očividně do smíchu moc nebylo.

Přihopsala k ní madame Pomfreyová s táckem lektvarů. Všichni ji sledovali, co udělá.

,,Takže, slečno Potterová," mlaskla. ,,Máte zlomené žebro, propíchlo to játra, takže jste začala krvácet dovnitř. Měla jste opravdu štěstí," konstatovala. ,,Pak také střední otřez mozku, naražená lebka, jinak škrábance a odřeniny. Jinak se vám povedlo si zlomit nohu a ruku." dořekla. Podala jí pár lektvarů a odešla.

Poslušně je všechny vypila (i když jeden byl opravdu nechutný a málem se pozvracela) a povzdechla si.

,,Co to pro mě znamená?" zeptala se, když se vrátila.

,,Budete tady ležet až do ledna," řekla poměrně smutně, jestli to jde u ní poznat.

,,To mi je líto," řekla na oko Lily a šlo vidět, že jí to těší.

Všichni se na ni naštvaně podívali, dokonce i James ji sežehl pohledem.

,,Holky, byly byste tak laskavé," začala jsem Josephine "mile" a rychle pokračovala: ,,A vypadly od tud? Toto je pouze pro přátele!" ušklíbla se a Lily se na ni dotčeně podívala. Kývla na obě holky, pak se zvedly a odešly pryč.

,,A Vánoce?" zeptala se a snažila se potlačit nutkání zvednout se a běžet je uškrtit.

Madame nesouhlasně zakroutila hlavou a podala jí nějaký pergamen, na kterém byla zpráva o jejím zdravotním stavu, který byl potvrzený ve Sv. Mungovi.

,,Co je-" chtěla se zeptat na datum, ale James jí okamžitě skočil do řeči.

,,Je sedmnáctého prosince, spala jsi čtyři dny," usmál se s nepřítomným výrazem.

Po pár sekundách Remus pobídl ostatní, aby šli, aby si James a Josephine mohli promluvit osamotě. Jako sourozenci.

,,V pohodě, ne?" řekla Josephine, když uviděla, že James potlačuje slzy. ,,Prostě mi na Vánoce donesete dárek, dvacet minut tu pobudte a to je všechno,"

Na tváři se jí leskly slzy.

,,Byla tu máma a táta," hlesl po chvíli James. ,,Máma strašně brečela a mumlala si něco o nějakých schopnostech," pokračoval a snažil se usmát. ,,Myslím, že bys to měla vědět," pohladil ji po vlasech.

,,Víš," začala. ,,Je to trochu od tématu, ale já nemám ráda Evansovou a ona mě. Vím, že jí miluješ z celého srdce, tak ji jdi pozvat na rande. Udělej to pro mě."

,,Netrap se kvůli mně," dodala po chvíli a usmála se. 

Ohhh, ty přečtení a votes! 😍😍😍 Děkujíí!💞💞💞💞💞💝💝💝💝 Jinak ten gif? Umíram xd