Sníh. Omrzliny třetího stupně ale kvůli těm tady nejsem. Můj důvod leží o pár metrů dál. Ani neupravené vousy, ani roztržená bunda ho nedokázaly před zimou ochránit. Nemusela jsem se rozhlížet, abych věděla, že se sem v blízké době zase vrátím.

To ráno bylo probuzení těžší. Celé nohavice měl promáčené a tělo mu ochromoval nesnesitelný hlad, ale kde sehnat něco k snědku? V noci šel několik hodin v kuse a nyní díky tomu neměl nejmenší tušení, kde je. Kde je jeho sestra? Auto? Otec? Kde je silnice, na které by ho mohl někdo zachránit?

Pozorněji se podíval na vodu v tůňce a všiml si, jak je zeleno žlutá. Ale měl žízeň a tak se sehnul a nabral velký doušek. Otřásl se nechutí, když se mu na jazyku usadil lepkavý povlak. S vypětím všech sil se postavil a pomalu se otočil kolem své osy. Auto nebylo vidět přes zástup stromů a tak se vydal, podle svých nejlepších domněnek, správným směrem.