„Chucku, to..." Sam se otočil, aby poděkoval Chuckovi za svého bratra, ale Bůh už byl pryč. „Díky." Sam věděl, že ho slyší i tak.

„Jdeme dál?" navrhla Mary. „Můžeme se podívat do města, není to daleko ani pešky."

Všichni kývali. „V kostele bude o půlnoci asi mše, tak můžeme... poděkovat," navrhla zase Jody.

„Jo," Sam nemohl spustit oči s radostného výrazu svého bratra. „Jdeme," otočil se a usmál.

Nevěděl, zda si Dean všiml, že je opustili, asi ne, rozdýchával přítomnost druhého muže. Sam se musel zasmát nahlas. Dean vždycky nesnášel, když ho někdo vnímal jako bouchače, který za svou drsnou stránkou skrývá opravdovou náklonnost ke stejnému pohlaví. Momentálně z něj čišela láska všemi póry jeho těla. I kdyby ho Sam vyfotil a pak mu to ukázal, fotka by sálala vřelými pocity. Mladší z bratrů se víc zachumlal do své šály. Byl šťastný, jeho nejmilejší bytosti na světě se splnilo vánoční přání.