„Osude? Kde jsi? Co se stalo?“

Morgana se bezradně rozhlížela v černočerné tmě.

„Tady, má milá.“

Vedle Morgany se zjevila Osud.

„Co se to děje?“

„Musela jsem tě navštívit. Tvé nové vzpomínky a Merlinova síla brání plynulé komunikaci tvému podvědomí. Proto i přese všechno co víš, jsi si stále neuvědomila co se má stát.“

„Stát? Musím něčemu zabránit a nevím čemu?“

„Proto jsem tady Morgano. Za dva měsíce dojde k prvnímu úmrtí vinou Voldemorta. Je otevřená Tajemná komnata.“

Morganě náhle svitlo a viditelně zbledla.

„Merline! Bazilišek, Uršula, Hagrid... Jak jsem na to mohla zapomenout!?“

„Klid drahá. Já na tebe dohlížím. Pořád jsi jen člověk a i tak si pamatuješ více než většina lidí.“

„Nějaký nápad co s tím?“

„Jistě. Nezapomínej na Brumbála a znič baziliška. Větší nápovědu ti dát nemohu. Nechám tě spát. Sbohem.“

„Osude?“

„Ano, Morgano?“

„Zvládají to? Však víš, babička a tak.“

„Nesmím ti říct nic, co se tam děje. Jsou v pořádku. Nezapomínej, že jsi již začala měnit budoucnost.“

Morgana jen přikývla a Osud zmizela.

„Pane profesore, co s ní je?“

Raddle odmítl opustit ošetřovnu a chtěl mermomocí vědět, co je s Morganou. Sám sobě se divil. Neměl ve zvyku se starat o jiné, ale stejně mu to nedalo.

„Pane Raddle, slečna Andrewsová bude v naprostém pořádku. Je pouze vyčerpaná.“

Raddle se zamračil.

Ještě jsem neslyšel, že by se někdo z vyčerpání svíjel v bolestech. Ale budiž Brumbále...

„Pane profesore, stejně bych zde rád zůstal.“

Brumbál se na Toma překvapeně podíval, ale nic nenamítal.

„Dobrá, Tome. Nechápu sice vaše důvody, ale spravím o tom Madam Rotkinsovou.“

Tom přikývl a posadil se k Morganině lůžku. Aniž by si uvědomoval co vlastně dělá, začal jí otírat čelo od potu. Měla viditelně vysokou horečku, ale ani to jí neubíralo na kráse. Z neznámého důvodu Morgana Toma fascinovala. Měla vlastnosti, které jí mohli všichni kolem závidět. Chytrá, mocná, přirozeně autoritativní, z čistokrevného rodu a nesmírně krásná čarodějka. Tom se narovnal, zhluboka se nadechl a zavřel oči.

Vzpamatuj se. Nejsi obyčejný puberťák, abys tady šílel z holky. Jsi ten, který má své cíle a nic mu nemůže stát v cestě.

Potom, co se uklidnil, otevřel oči a zjistil, že ho z lůžka pozoruje pár modrých očí.

„Tome?“

Poté Morgana opět upadla do hlubokého spánku. Raddle se dlouho nerozmýšlel a rychlým krokem opustil ošetřovnu. Musel pryč od zmatku, který se v něm odehrával.