Černé onyxové oči, doteky všude, hříšný jazyk na rtech, hlazení, kousání, sání, lízaní, šeptáné slova sametovým hlasem "Jsi můj Pottere", štípání, tahání, mačkání, smyslné vzdychy, černé onyxové oči zahlcené touhou, teplé jemné ruce omamná vůně pergamenu, skořice a lektvarových přísad...
„Harry, vstávej!! Musíme rychle na snídani, za půl hodiny máme trénink!" Harry otevřel oči a podíval se na Rona, který s ním třásl. Zrovna když se mu zdá ten nejúžasnější sen ho Ron musí probudit. Toho musel budit teď? Proč ho nevzbudil minulý rok, když mu posílal Voldemort zkurvený vize a noční můry? „Už vstávám, připomeň mi prosím proč jsem naplánoval trénink na sedm ráno? " Ron se rychle oblékál do famfrpálového dresu a hodil Harrymu ten jeho na hlavu. „Kámo, asi skrz Prasinky, ne? A dělej Seamus už je na snídani! Víš, že je jak kyselina, všechno dobrý vyžere!" Harry se rychle vyslékl z pyžama a oblékál si dres. „Harry! Jak to, že si mi neřekl, že máš babu? Proto si přišel až o půlnoci a šel sis hned lehnout?" Harry se lekl a zděsil, jak Ron to mohl poznat? A vytřeštil na Rona oči. „Kámo, máš na krku cucflek! Je to od Hannah? Jdeš s ní na tu večeři a sedíš s ní na Obraně." Harry rychle v hlavě sumíroval, mohl lhát o Hannah a pak ji poprosit aby ho kryla, ale pak by ji nejspíš musel říct o Snapeovi a to nechce. Nebo by mohl říct Ronovi pravdu? Ne dnes ne, ale časem ano. Co se vymluvit nějak na trest? Přece jen některé přísady jsou nebezpečné, obzvlášť ty s onyxovými očmi. „Bože ne, ehm včera na trestu jsem strouhal dýmějové hlízy a z jedné mi šťáva výstříkla na krk, víš jakou to umí na kůži udělat paseku." Ron se na Harryho zmateně podíval a začal se smát. „Kámo, tak to je smůla. Zrovna na takový místo! Místo holky hlíza! Máš štěstí, že to nebylo do oka, když už nemáš brýle. Bez tak ti ten parchant dal ty hlízy naschvál. Určitě doufal, že ti právě ten hnus z nich stříkne do oka, budeš měsíc na ošetřovně! Pak nás nebudeš moc trénovat a hrát a prohrajeme bez tebe zápas se Zmijozelem! To je fakt umastěnej bastard!" Harry si potichu oddechl, ale cítil se hrozně takhle lhát. Nesnášel lhaní a teď lhal nejlepšímu příteli. Harry si potom co si oblékl dres, šel rychle do koupelny a podíval se do zrcadla na Snapeovu práci na krku. Harry si pohladil znaménko vášně a štvalo ho, že musí pryč. Chtěl ho tam navždy. Harry použil kouzlo, které Snape použil na jeho krk ve středu na nitrobraně. Proč mu to Snape nevymazal jako ve středu, když na ně seslal čistící kouzla? Asi na to zapomněl jako Harry. Harry než odešel na snídani s Ronem se podíval na polštář. Pod polštářem měl schovaný dopis od Rema a mrzelo ho, že si ho nemůžu přečíst už teď. Na snídani byl zatím jen nebelvírský tým a pár havraspárcu a k Ronově velké úlevě Seamus nesnědl všechny lívance. Harry se rychle s týmem nasnídal a šli na famfrpálové hřiště. Harry nebyl žádný taktik jako Wood, místo vysvětlování taktiky v šatně šli rovnou na hřiště. Harry se tentokrát rozhodl, že nebude ze sebe dělat terč na potlouky, nechtěl riskovat hněv Snapea. Raději trénovali s camrály. Katie, Shanon a Cormac výborně spolupracovali a Ron pro ně byl těžký oříšek. Colin byl úžasný a Seaumus se do toho začínal dostávat. Po hodině létání, střílení a vyhýbání camrálům, Harry vypustil trénikovou zlatonku. Harry se snažil soustředit jen na ten zlatý míček, ale v hlavě měl stále Snapea, včerejší večer a sen, ze kterého vyrušil Ron. Teprve po půl hodině ji dokázal chytit a zbytek týmu byl vyřízený. Harry odpískal konec a musel tréninky naplánovat na úterní a čtvrteční ráno, protože polovina týmu měla večery zabrané tresty u Filche, který jim věnoval Snape. Harry vynechal sprchu, převlečení a vynechal i snídani číslo dvě, na kterou šel Ron a Seamus. Musel si přečíst dopis od Rema. Harry vešel do ložnice, vytáhl dopis z pod polštáře a uvelebil se na posteli. Chvilku si prohlížel obálku, měl z obsahu dopisu trochu strach. Co když Rem se stal Voldemortovým stoupencem? Nebo se mu v úkolu nedaří? Co když mu zakáže Snapea? I když toho si od nikoho zakázat nenechá. A co když ho Rem za to, že je se Snapem nenávidí? Harrymu se začali třást ruce, nechtěl přijít o Rema. Ale věděl v hloubi duši, že si Snape nenechá od nikoho vzít. Harry otevřel dopis a začal s menšími obavy číst.

Drahé štěně,

První bych ti chtěl napsat, že mi také moc chybíš. Mrzí mě, že jsi v opatrovnictví Weasleyů, ale je to dočasné a Artur si tě ohlídá. Nějaký papír nic nezmění, jsem tvůj opatrovník v srdci a to je nejdůležitější. Jediné co mi ohledně opatrovnictví Weasleyů dělá starosti je Molly. Molly prý byla s Brumbálem delší dobu osamotě, než přišel Artur. A Artur neví co zatím bylo. Rozhovoru s Brumbálem se neboj a když o mě bude mluvit špatně, tak se s ním nehádej. Jinak to, že si odzbrojil stínově spolužáka je úžasné, budeš velmi silný čaroděj až dospěješ. Znám jen čtyři lidi, kteří stínovou magii dokáží, ale to víš určitě od Severuse. Proč tě nebude učit Minevra, když je tvojí ředitelkou koleje? Sice není v ní tak zběhlá jako Severus, ale nepropadla kouzlům černé magie, jako on. Než tě začnu poučovat, odpovím ti na tvé otázky a vysvětlím ti svou přítomnost na shromáždění. Nevím co ti o tom řekl Severus, ale určitě to nebylo lichotivé. Štěně, podařilo se nám úplně smést registrační zákon z projednávání Starostolce, díky přesvědčení pár lidí aby zrušili svůj podpis. Někdy stačily úplatky od Luciuse a hrozba vlkodkaka je také adekvátní motivací. Já vím, že se právě teď děsíš, že jsem úplácel, vydíral a děsil lidi. Nebudu ti tu psát, jak to bylo pro vyšší dobro. Nebylo. Ale dělal jsem to pro vlkodlaky, kteří by zemřeli pokud by se za ně nezaručil čaroděj, to znamená zaručení manželstvím. A představ si pokud by to vlkodlaci nechtěli? A co vlkodlaci, kteří jsou dětmi a nemají rodiče aby se ta ně zaručili? Čekala by je smrt. Takže vlkodlakům jsem pomohl. Teď proč jsem byl u Voldemorta. Voldemort mi nabídl pomoc s průzkumem Závoje. Proto jsem se stal vůdcem vlkodlaků. Voldemort má jednoho ze svých smrtijedů na Oboru záhad, jmenuje se Marcus Nott, bojoval si s ním na ministerstvu a stihl utéct. Pokud by se podařilo prozkoumat detailněji Závoj, je možné, že by se Sirius vrátil. Není to úžasné? Proto jsem tě chtěl o něco požádat. Chci tě vidět Harry! Mluvit o tom s tebou. Na svátek všech svatých bude mít Voldemort shromáždění, určitě to nebude na oslavu jeho pádu. Harry, chci a prosím tě aby si na to shromáždění přišel. Mohli bychom se spolu domluvit i s Voldemortem na vrácení Siriho ze za Závoje, promysli to než to zavrhneš. Sirius by šel pro tebe až do pekla, co je jedno shromáždění? Doufám, že ty uděláš pro svého kmotra totéž nebo aspoň budeš tu možnost zvažovat. Dále ti určitě Severus řekl, že mám poměr s Luciusem Malfoyem. Ano, je to tak Harry. Lucius není úplně špatný člověk, když ho poznáš. Neboj láska to není. Je hrozné co píšu svému šestnáctiletému svěřenci. Ale teď to poučovaní. Proč jsem cítil ze Severuse tvoji vůni? Říkal mi, že jste spolu. Že tě líbal než přišel na shromáždění. Je to pravda? Nesmíš s ním být!! Je starší než ty. Je moc temný a zkažený. Nechodí se pro tebe. Je to komplikované, ale ublíží ti. Zlomí ti srdce pokud budeš pokračovat! Harry, on tě nikdy nebude milovat, jen se mu líbí tvá moc a postavení, nic víc. Mít poměr s Voldemortovým vnukem je sen každého smrtijeda. A Severus má i jinou motivaci proč být s tebou. Harry, Severus je velmi inteligentní a začíná si s tebou jen aby tě využil, nehledej v tom od něj lásku. Navíc mám pro tebe jednu informaci ohledně něho a minulosti tvého otce, řeknu ti ji na shromáždění. Ukonči cokoliv co s ním máš! Nechci tě vidět nešťastného najdi si někoho ve svém věku. Štěně, myslím to s tebou dobře, nic o něm nevíš. Neznáš ho! Já ano, není to zlý člověk, ale dobrý taky není. Není dobrý pro tebe, zasloužíš si někoho lepšího. Omlouvám se, že jsem ti svými posledními řádky možná ublížil, ale musel jsem ti to napsat. Já tě miluji Harry, jsi pro mě synem. Tvůj otec by ho zabil a Siri také! Takže další důvod proč to ukončit to cokoliv co s ním začínáš! Těším se až se uvidíme a budu čekat na odpověď.

S láskou, Remus

Harry byl v šoku a začaly mu téct slzy. Nevěděl kam se jeho mysl má ubírat, co si myslet. Remusova slova bolela a zavrtávala do srdce pochybnosti ohledně všeho. Harry chápal Rema proč se stal vůdcem vlkodlaků a chápal to i Siriem, ale nemohl pochopit jak může věřit Voldemortovi a mít s Malfoyem poměr. Vždyť Malfoye byl na ministerstvu a to on vedl smrtijedy, on jim poručil aby držel jeho patnáctileté přátelé jako rukojmí skrz pitomou většbu a teď s ním spí? A ani ho nemá rád? Že Malfoy není špatný člověk? To jak se choval k Dobymu bylo opravdu laskavé a milující. A to co psal o Snapeovi. O tom že ho nikdy nebude milovat. To bolelo Harryho nejvíc ze všeho. Dokonce víc než skrytá vyčítka mezi řádky, že může za smrt Siriho. Remus po něm chce aby na výročí smrti jeho rodičů šel za vrahem svých rodičů. Harry se roztřásl, jak má jít do Prasinek a na nějakou pitomou večeři po takovém dopise? Jak se má usmívat, když člověk který je pro vás ekvivalentem otce napíše, že člověk do kterého jste se zamiloval, vás nikdy milovat nebude a je s vámi jen kvůli moci a prospěchu? Harry si utřel slzy, nevěděl co dělat. Na tu pitomou večeři musí, kvůli Hannah. S Ronem do Prasinek taky musí. Hermioně dát přečíst dopis nemůže, nechce jí ho dát. Protože sama řekne, že si to myslí také a to nemůže slyšet. Chtěl by vidět Snapea mluvit s ním a ukázat mu dopis, ale co když je to pravda. Co když k němu nic necítí? Co když je to pro něj o moci a tělesnosti? Co když v tom není ani kousíček srdce, ždibíček lásky? A co to bylo s otcem a minulostí? Vždyť Harry věděl, že se nenáviděli už na škole přímo od Siria a Rema. Harry schoval dopis pod polštář a šel se rychle osrchovat. Dnes sprcha neodplavovala jeho zmatenost a bolest z Remových slov. Harry se po sprše raději soustředil na oblékání do Prasinek. Harry se oblékl do džín, červeného trička se zlatonkou a vzal si černou mikinu. Podíval se na sebe do zrcadla a nechápal, že opravdu vypadal dobře i po takovém dopise. Jediné z čeho měl Harry radost bylo, že možná by mohli Siriho vrátit zpět. První co by Siri udělal tak by pořádně Rema nakopal za to, že má poměr s Malfoyem, pak by nejspíš zabil Harryho a Snapea. Harry si vzal z pod polštáře dopis a schoval ho do kapsy od svých džín. Nevěděl jestli půjde po obědě za Snapem. Chtěl by tam jít, ale strach, že v dopisu je pravda a viděl by potvrzení v těch onyxových očí by ho zlomilo. Harry si povzdechl a snažil se vše vyčistit z mysli, nemohl před Ronem vypadat takhle, chtěl by pak vidět dopis a dozvěděl by se o Snapeovi. Harry chtěl Ronovi říct, že je zamilovaný do Snapea, ale ne takhle. Ne dnes. Možná za měsíc až by věděl co to vše znamená, sám je ze všeho tak zmatený a Ron by tomu nepomohl. Harry sešel do chodby u Velké síně, kde už se chystali všichni studenti do Prasinek. Harry se rozhlížel po Hermioně, chtěl vědět jestli je v pořádku, ale neviděl ji. Harry doufal, že byla na snídani a teď místo návštěvy Prasinek byla ve své milované knihovně a čte si. Za nedlouho vyšel ze síně Ron a usmíval se a vedle něho šla Luna, která zůstala stát u dveří síně. Harry Ronovi ten úsměv, který nejspíš měl díky Luně trochu záviděl. Ráno měl taky úsměv od ucha k uchu díky Snapeovi. Teď nevěděl jestli se už bude vůbec upřímně od srdce smát a jestli mu Snape zabrání smát se od srdce po celý život. Protože pokud byla pravda to co je v dopise, tak nejspíš ano. „Kámo, Co psal Remus?" Harry si prohrábl vlasy a snažil se usmát. „ Remus je v pořádku, neboj se. A podařilo mu ten zákon potlačit." Ron se zazubil, zčervenal a zašeptal. „ Tak to je super. Ehm.. Harry, nezlob se na mě prosím, ale nevadilo by ti kdybych šel do Prasinek s Lunou sám? Víš na snídani si za mnou sedla a začali jsme si dobře povídat a chtěl bych ji vzít na ležák a tak. Nezlobíš se? A koupím ti sadu na dopisy jo?" Harry si oddychl nechtěl jít do Prasinek a přetvařovat se. „ Rone, to je super! Vůbec se nezlobím, tak si to užijte. A sadu kupovat nemusíš." Ron si oddechl, rozloučil se a šel za Lunou. Harry na ně mávl a šel na své místo útěchy, na Astronomickou věž. Na věž, která pro něj byla útěchou, když zemřel Sirius. Když Brumbál schoval zrcadlo z Erisedu a už nemohl v odrazu vidět své rodiče. Když zemřel Cedrik a Voldemort povstal. Když se pohádal s Hermionou skrze Snapea. Harry věděl, že na žádné své otázky nenajde odpovědi na věži. Protože na ty otázky najde odpovědi ve sklepení u lektvaristy s onyxy protkané samotnou noční oblohou, ale Harry se odpovědí bál. A rozhodl se jít na tu věž, kde prožil tolik bolesti, ale vždy z té věže odešel z lehčím srdcem a trochu menší bolestí.