Kapitola 39. Pachuť
Severus miloval pátky, až na ten dnešní, dnešní pátek byl pro něj k uzoufaní zasraný. Vždy si rád dal skleničku whiskey či vína na oslavu konce týdne a zbavení tupohlavců, ale dnes ta sklenička jeho oblíbené whiskey měla pachuť. Ne, sladovou pachuť, kterou tolik miloval, ale měla pachuť Pottera. Toho, že dokázal vyvolat stínovou magii a seslat na Zabiniho Experialmus. Pachuť toho, že tomu byla svědkem celá třída, pachuť motání Draca kolem Pottera a hlavně pachuť, ze setkání s Pánem zla. Severus věděl, že dnes za ním bude muset a oznámit mu novinku, že jeho vnuk dokáže vyvolat stínovou magii už v šestnácti, Dracova sova s touto novinkou nejspíš míří na Malfoy Manor. Teď když to zjistí Pán zla, už Pottera nepustí a bude chtít ty své chtivé drápy do něj zaseknout, udělá vše aby se Potter k němu přidal. Jediné pozitivum je, že Potter žárlí na Luciuse, kdo by to do něj řekl? Jako by Lucius měl šanci proti Potterovi. V tom je Draco opravdu hloupý, žárlivost totiž někdy dokáže věci pekelně urychlit a Severus cítil žárlivost na svého kmotřence a Potter na Luciuse. Severus se podíval na sklenku, kterou svíral v ruce, ano tato whiskey má pachuť, pachuť zničené naděje, že by Pán zla nechal Pottera jít a dopil ji. Když si chtěl obléct smrtijedské roucho, uslyšel klepání. Severus otevřel portrét a za dveřmi stál jeho tolik milovaný kmotřenec. „Nemám čas Draco, co chceš? " Draco se podíval na Severuse, vešel do komnat a jeho chladné šedé oči se dívali na Severuse. Severus si až teď uvědomil, že oči má stejně vypočítavé jako jeho otec. „Mohl bys být trochu zdvořilejší na svého kmotřence, co říkáš na to, že Potter umí stínovou magii? Pán bude potěšen, už jsem napsal otci, čeho jsme byli svědky v hodině. A uvědomil jsem si kmotře, že svůj úkol bereš moc vážně. Přitahuje tě, že? Dnes ráno v síni si mi věnoval nepěkný pohled.“ Severus by Draca nejradši proklel pěknou mučící kletbou, ale je to jeho kmotřenec a to nemůže, alespoň ne teď. „Jdu informovat Pána právě teď a nezapomínej s kým mluvíš, Draco! To, že jsem tvůj kmotr neznamená, že za tvé způsoby nepoužiji hůlku." Dracovi se v očích mihl strach a pokl. „ Drahý kmotře, neodpověděl si na otázku, cítíš k němu něco, že? Myslím si, že cítíš to co já. Touhu." Severus se na něj podíval svým pohledem lhostejnosti, ano typický Malfoy, vidí moc a chce být u ní. „Do toho ti nic není Draco, a dej ruce od Pottera pryč. Pokud vím, máš se s ním spřátelit a ne ho svádět." Draco si odfrkl „Ještě jsem ho svádět nezačal, to víš. Znáš styl Malfoy od otce, že?" Severus se podíval na Draca svým vražedným pohledem a zašeptal svým hrozivým hlasem „Draco, ani se o to nepokoušej, víš jak umím být majetnický, když někdo sahá na něco co je mé či bude. Ber to jako varování, v přátelství ti stát nebudu je to rozkaz Pána, ale v ostatním ano. A moc dobře víš, jak umím být krutý k těm co se ocitnou v mé nemilosti. A to bys nechtěl, že?" Draco se na Severuse podíval s hrůzou v očích, kývl na souhlas a spěšně odešel. Severus si po Dracově úprku oblékl smrtijedský hábit, masku schoval do kapsy a šel se na školní pozemky přemístit za Pánem zla.
Severus si před Riddle Manor nasadil smrtijedskou masku, zkontroloval nevhodné myšlenky a zabezpečil je, Pán zla určitě bude chtít vidět vzpomínku a vešel do trůnního sálu. Pán zla seděl na svém trůnu a v jeho rudých nenávistných očích se mihlo překvapení. „Drahý Severusi, nečekal jsem tě. Jak si pokročil s úkolem? " Severus se uklonil Pánu zla, nesnášel ty úklony a hloupé fráze. „Můj pane, Potter se zlepšuje v nitrobraně a na úkolu pracuji, ale přišel jsem abych vám oznámil, že dnes Potter stínově odzbrojil svého spolužáka, ukáží vám vzpomínku." Pán zla se podíval na vzpomínku a tvářil se potěšeně. „Kdo by to do mladého Harryho řekl, že? Já stínovou magii objevil až ve dvaceti, ty pokud se nemýlím ve dvaceti dvou, opravdu fascinující. Musíš s ním brzy začít trénovat, pak se nám nikdo nevyrovná." Severus by chtěl křičet, nechtěl aby se z Pottera stal Pánův spojenec a ztratil tak svou nevinnost a křehkost, ale udržel si svou lhostejnou masku a odpověděl klasickou smrtijedskou frází. „Jistě, můj pane." Pán zla se zasmál a odpověděl „Trochu víc nadšení, můj Severusi, můžeš jít a chci být o jakémkoliv pokroku informován." Severus se uklonil, odešel a ve dveřích Riddle Manor se setkal s Luciusem a nemohl odolat popíchnutí. „Jdeš pozdě Luciusi, asi Draco nevlastní tu nejrychlejší sovu, že?" Lucius hodil po Severusovi naštvaný pohled plný arogance a odpověděl „Stejně, nevyhraješ!" Severus se musel zasmát opravdu, kdy se stal Lucius mistrem vtipu, asi to bude tím Azkabanem. Severus hodil svůj tón do šepotu, který Lucius tak miloval a odpověděl „Můžu říct, totéž Luciusi. A chodba se zdá trochu zaprášená, nezapomeň na to, až se začneš plazit. " A Severus zmizel se zavířením pláště do noci. Když se Severus přemístil na školní pozemky, nadechl se čerstvého vzduchu, vždy to byl jeho rituál, i když je tu ten odporný stařec, vzduch je tu tak čistý a najednou Severus ucítil velice povědomou vůní, vůni vanilky, frézie a čokolády.. Potter. Severus se rozhlédl po okolí a spatřil jak něco, nebo spíš jeden zelenooký nebelvír pod pláštěm od svého nemožného otce, právě sesílá na vrbu mlátičku zmrazujicí kouzlo. Severus potřásl hlavou, opravdu Potter je idiot, takhle riskovat své mentální zdraví, které by padlo do rukou ředitele pokud by zjistil, že jde za tím vlkem. Ano, Severus byl vždy velice všimavý, jeho práce špióna si to vyžadovala, všiml si jak se Potter u snídaně tvářil na dopis. Kdo jiný, než ten zpropadený vlk to mohl být. Severus Lupina nenáviděl podobně jako Blacka, ale teď pravděpodobně víc, protože ho Potter zbožňuje a Black už není hrozba, ale Lupin ano. A tak Severus sundal svou smrtijedskou masku a rozhodl se, že se zúčastní tohoto setkání.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro