Kapitola 30. Sovinec
Dějiny byly stejně nudné jako každý rok, profesor Bins mluvil o dalším povstání skřetů a jejich krveprolití, a Harry se rozhodl, že během hodiny napíše Removi dopis. Hermiona Harrymu nadávala, že jestli nebude dávat i při příští hodině pozor, nepůjčí mu zápisky a Malfoy půlku hodiny zase zíral na Harryho. Harry si pomyslel, že asi chce poděkovat za to, že jeho úžasný tatíček dovedl Červíčka na ministerstvo, ale to se přepočítal, kdyby bylo po Harrym jeho otec by stále hnil v Azkabanu.
Dráhy Reme,
Už jsem ve škole. Dnes mám první hodinu, máme Binse, tak si dokážeš představit jak první hodina vypadá, ano půlka třídy spí. Nevím zda si už v Británini, tak ti přidám k dopisu noviny. Můj příbuzný dodržel slovo a Červ byl zatčen a Siri je očištěn, mám z toho velkou radost, ale pachuť toho, že tu s námi už není neodeznívá. Doufám, že se brzy uvidíme a oslavíme to. Mám tě rád.
S láskou, Harry
Po dějinách šel Harry s Hermionou na péče o kouzelné tvory, Ron na ně čekal před Velkou síní a pochvaloval si jak si úžasné zalétal, zatím co Harry musel poslouchat tu starou vykopávku a vyrazili na pozemky. Na péči nebyl ani jeden Zmijozel, kteří si předmět nezapsali. Z Havraspáru na hodině byl akorát Terry Boot, z Mrzimoru Justin a za Nebelvír Ron, Hermiona, Dean a Harry. Hagrid chvíli čekal, zda nedorazí další studenti, po deseti minutách nikdo jiný nedorazil, čemu se Harry ani nedivil, protože málo kdo chce být skoro zabit nějakým Hagridovým mazlíčkem, tak to Hagrid vzdal a začal výklad. „ Takhlenc moc vás tu není, což je škoda. Páč dneska se naučíte něco o Hvíždalkách. " Hagrid jim podal krabice, kde byli nějaké zelenohnědé chlupaté housenky, velké asi 30 centimetrů a u nich listy salátu, Ron vypadal jako kdyby se mu chtělo zvracet, po každé když se nahl nad krabici. „ Tak kdo vo Hvížďalkách něco ví?" zeptal se Hagrid. Hermionina ruka vystřelila do vzduchu a Hagrid ji vyvolal. „ Hvížďalky jsou vzácné larvy motýlů , které žijí v zemi po dobu osmi let. Nachází se vždy pod nějakou kouzelnou rostlinou a okyslučují půdu, díky tomu jsou vlastnosti kouzelných rostlin posíleny až o polovinu. Když dospějí, opustí půdní fond, na měsíc se zakuklí a stanou se z nich motýli, kteří ihned po rozmnožení zemřou. Jejich křídla jsou velkou vzácností mezi lektvaristy, protože se používají do nejdražších lektvarů na obnovu mladistvého vzhledu. " odpověděla Hermiona s encyklopedickou přesností. „ Výborně Hermiono, 20 bodů pro Nebelvír. Jak říkala tady zrovínka Hermiona . Hvíždalky jsou děsně vužitečný, mám jich tu dvanáct, tak vutvořte dvě trojce a na okraji lesa je zakopejte do země, někde u nějaký kouzelný rostliny. " Harry, Ron a Hermiona utvořili trojci, na okraji našli palouček, kde byly kouzelné sasanky a rozhodli se, že ty užitečné tvorečky zakopou tam. Hermiona donesla krabici a zapisovala, Ron vykopal díru a Harry tam ty housenky pokládal. Po hodině šli do Velké síně, Harry rychle zhltl oběd a běžel do Sovince poslat Removi dopis.
*
Draco seděl u oběda a chtěl si už od začátku roku promluvit s Potterem, když viděl příležitost, jak odchází s dopisem bez svých stínů, tak jo správný Zmijozel využil příležitost a následoval ho a nevšiml si zlostného pohledu lektvaristy, který právě začal obědvat. Draco si už od prohlášení Pána Zla těšil na rozmluvu s Potterem. Včera i dnes ho pozoroval a rozhodl se toho využít. Vždy chtěl být Potterův přítel, ale díky rudovlasému idiotovi se to nepodařilo. Draco si musel přiznat, že Potterovi závidí jeho přátelé, kteří jdou s ním kamkoliv, Crabbea a Goylea za přátelé nepovažoval, spíš to byli jeho tupé gorily, měl dobrý vztah s Pansy, Blaisem i Nottem, ale určitě by pro něj neudělali nic, co ti dva pro Pottera. Draco nikdy nebyl stejný jako jeho otec, jedinou věc co měli společnou, byla přitažlivost k moci a Potter byl velice přitažlivý. Draco potichu zastoupil dveře, když Potter uvazoval sově dopis. Musel uznat, že Potter má opravdu hezký zadek.
V sovinci houkaly sovy a čepýřily si peří, Harry šel za Hedvikou, která byla stále uražená, že ji nahradil Pašíkem. Po vyhrožování, že pošle Removi školní sovu, Hedvika svolila a odletěla do poledního žáru. Harry se otočil a chtěl jít na lektvary, aby nepřišel pozdě a ve dveřích stál Malfoy. „ Co tady chceš Malfoy?" zeptal se Harry. Malfoy nahodil svou arogantní masku a odpověděl „ Já nevím Pottere, co třeba poděkovat, že díky mému otci je krysa za mřízemi a svět ví, že byl tvůj kmotr nevinný. " Harry se rozesmál, díky otci a v duchu si řekl, to je opravdu kus debila. „ Nebuď směšný, tvůj otec akorát využil situace, to já se dohodl s Voldemortem, to jestli ho na ministerstvo dovedl tvůj otec nebo jiný smrtijed je nepodstatné. Nezapomeň, že tvá tetička mi zabila kmotra. Určitě mi nejdeš gratulovat k objevení mého rudokého dědy? Tak mi řekni co opravdu chceš. " Malfoy si oblízl rty a podíval se pohledem na Harryho, který se mu absolutně nelíbil. „ Pokud si pamatuješ, navrchl jsem ti ve vlaku v prvním ročníku přátelství, chtěl bych to, chtěl bych se s tebou přátelit Pottere. " a podal Harrymu ruku, Harry se rozmýšlel, že za tím něco bude a chce zjistit co, a ruku přijal a dodal „ Dobrá, přijímám tvou nabídku, ale moc se toho mezi námi nezmění, pokud se budeš chovat ošklivě k Hermioně a Ronovi." Malfoy kývl na souhlas a za společného ticha odešli na lektvary.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro