Severus se probudil celý unavený, nemohl pořádně spát, díky Potterovi. Od té doby, co byl na setkání Potter s Pánem zla, musel na něj pořád myslet, ani vaření lektvarů nepomáhalo, přitom se u toho vždy uklidnil. Severus byl opravdu nesvůj, pořád cítil Potterovu ruku ve své dlani, jeho ruka byla malá a drsná, nejspíše díky otročení u těch proradných mudlů, když zavřel oči, stále viděl ten andělský úsměv a ty zelené oči, ty oči ve kterých by se dalo utopit, dost přemýšlení o Potterovi hartusil Severus a dopil svoji ranní kávu. Za nedlouho se mu rozpálilo znamení zla a Severus se odletaxoval na Riddle Manor.

V trůním sále bylo rušno, Lucius si vykoupil cestu na svobodu, stará dobrá výmluva na Imperius, dobré kontakty a hromada galeonů, přece jen dělá své. Pán zla seděl na svém trůně u nohou mu ležela Nagini, všechny pozoroval a když uviděl, že vstoupil i Severus stoupl si, zvedl ruku a utišil vnitřní kruh. „ Výborně už je tu můj celý vnitřní kruh. Moji milí, jistě si pamatujete, že jsem zakázal napadnout jakkoliv Harryho Pottera, všichni jste zvědaví proč, že? " a v sálu se ozývalo souhlasné mrlaní smrtijedů „ Harry Potter je má krev, je to můj vnuk. Lily Potterová byla má dcera!" Kdyby v trůním sále spadl špendlík, znělo by to jako když Bombardem prorazíte zeď. Severus se musel držet aby se nesmál, když uviděl výraz Belly, která vypadala jako ryba na suchu. Pán Zla se zasmál a zlostně se na Bellu podíval „ Bello, proč ta teatrálnost? Díky mladému Harrymu tu stojíš a dýchaš, nabídl jsem tě jako kompenzaci za jeho kmotra, dal ti milosrdenství, tak si to pamatuj Bello až s ním budeš jednat, protože víš jak já umím být milosrdný. Jistě chcete všichni vysvětlení, je to jednoduché, podcenil jsem toho starého blázna, který schoval mou milenku pod svoji ochranu, když byla v očekávání, potom ji symbol světla zabil a dal mou dceru na výchovu mudlům, pak se narodil Harry, já zabil vlastní dceru a ztratil svou sílu, smutné, že? Teprve před týdnem jsem se dozvěděl, tuto informaci, že mladý Harry je má krev a Lily Potterová byla mou dcerou, pokud má někdo být v šoku, moji milování, jsem to já a ne vy. Opakuji kdokoliv, kdo se dotkne mladého Harryho zemře! Já a mladý Harry jsme se dohodli na zničení starého blázna, měli byste oslavovat! Doufám, že nemusím připomínat, že tato informace neopustí vnitřní kruh, pojďme se napít na konec Albuse Brumbála! " Všichni smrtijedi zvedli číše, které dostali od skřítků a připili si. „ Můžete jít, mí milování, zůstane tu jen Severus." a smrtijedi se rozprchli jak pára nad hrncem. „ Severusi, doufám, že si vymyslel dostatečně krutý trest, pro ty mudly. Jdi a vykonej odplatu a buď tak laskav, nezabíjej je mladý Harry si to nepřál, je až příliš laskavý." Severus se poklonil, odešel a přemístil se do Zobí ulice.

Petunie Dursleyová měla celý den divný pocit, jako by na něco zapomněla, ale na co? Dudley byl na prázdninách u Marge, Vernon popíjel svou cherry, jedl sendvič a díval se na zprávy. Na co mohla zapomenout? Najednou uslyšela klepání u dveří, nejspíš její otravná sousedka se bude zase chlubit novým autem, pomyslela si Petunie a šla otevřít. Jenže tam nestála Hester ale někdo, kdo ji připomněl toho hrozného kluka z dětství, co si hrál s její příšernou sestrou a učil jí ty nesmysly, než stačila cokoliv říct nebo zavřít dveře uslyšela děsivým šepotem ten povědomý hlas. „ Drahá Petunie, říkal jsem ti, že se vrátím a odměním tě tak, jak ty svého synovce. " Petunie nestihla ani zakřičet na Vernona a ležela na zemi, nemohla se pohnout.

Severus zpacifikoval Petunii, která ležela na zemi v chodbě a viděl v jejích očích ten krásný strach, sžíravý strach, který se usadí na srdci a jen tak nezmizí. „ Petunie Dursleyová, tímto to tě zaklínám, že každého koho miluješ, tě bude vidět tak, jako si viděla svého synovce, čím víc se budeš snažit aby tě zas milovali, tím více tě budou nenávidět. Neboj se Petunie na tvého manžela jsem nezapomněl. " Severus namířil na Petunii hůlku, vystřelil Elpurxium deum a šel na tlustou velrybu.

Vernon Dursley se právě cpal nějakým sendvičem se slaninou a vypadal jako tlusté prase, drobky měl všude na knírku a košili, Severusovi se z toho pohledu udělalo špatně, protože tento muž degradoval lidskou rasu, nejen svým stolováním, ale hlavně svým chováním k bezbranému dítěti. Severus se posadil naproti tomu praseti a pozoroval ho, po nějaké době si ho prase všimlo a rozhlédlo se po místnosti a pak se podívalo se na něj. „ Co tady děláš chlape? Petunie? " Severus vstal a hůlkou namířil na krk Vernonovi. „ Drž hubu ty prase nebo tě zabiju, přišel jsem abych tě odměnil za to, jak si byl laskavý ke svému synovci." Vernon se chtěl nadechout a říct něco, ale Severus na něj seslal umlčovací kouzlo. „ Nejsem zvědavý na tvé řeči Dursley, o Petunii jsem se postaral teď čeká odměna pro tebe. Zaklínám tě, Vernone Dursley, přijdeš o svou práci, svůj dům a veškerý majetek, nebudeš moct nikdy opustit svou ženu, nebudeš si moct nikdy sexuálně ulevit, ale stále budeš mít potřebu, všechno jídlo a pití, které tak miluješ se promění na popel v tvých ústech. " Vernon se krčil na křesle a tekly mu slzy a Severus na něj namířil hůlkou s kouzlem Elpurxium Deum, ještě na oba seslal Finite Incantate a za křiku opouštěl cihlový dům, který leží v tak klidné ulici.