Harry ležel v posteli a přemýšlel, nenáviděl léto, nenáviděl svůj život, proroctví, to že ho Brumbál udržuje v temnotě a je jeho figurkou, nenáviděl bolest v srdci, kterou teď cítil po Siriovy smrti a nenáviděl to jak s ním příbuzní zacházeli. Sledoval pavouka a snažil se soustředit na bolest zádech, když ho strýc Veron zbil páskem, tato bolest aspoň otupovala bolest v srdci. „Už jen minuta a bude mi 16, hodně štěstí Harry" a zachumlal se do deky. A najednou se před nim zjevil dopis.