Harry vešel s Georgem do banky a  měl neviditelný plášť stále na sobě, nechtěl být paranoidní jako Moody, ale potom jak byl jeho celý dosavadní život o tazích na šachovnici, jistého staříka s úchylkou na citrónové bonbóny, musí být v pozoru. George došel k jednomu velmi ošklivému skřetovi, kdyby byla soutěž v kráse mezi ním a profesorem Kratinkotem, tak profesor vyhrává na celé čáře korunku královny krásy. Skřet měl na sobě zelený stejnokroj Gringottů, na prstech měl tři prsteny, na krku velký zlatý náhrdelník se zlatým klíčem, oči měl žluté jako čerstvě vykvetlé pampelišky, byl skoro plešatý a měl na obličeji pod dlouhým nosem šest bradavic. Harry zadoufal, že pod nepříjemnou fasádou bude aspoň trochu přístupný skřet, ohledně s čím jde vyjednat. George se vydal se skřetem do zadních kanceláři a Harry stále pod pláštěm šel za nimy.

  Vešli do velké kruhové kanceláře, kde byl krásný křišťálový lustr, křesílka v krvavé rudé barvě a uprostřed stál krásný dubový stůl. Skřet se posadil do křesílka a spustil.   „Můžete si sundat plášť pane Pottere, tady jste před zvědavým zrakem ostatních schován." 
Harry si sundal plášť a sedl si vedle George. 
„Pane Pottere, mé jméno je Goleardh, jsem osobním skřetem rodiny Potterových od dob vašeho pradědečka, máte pověřovací list? A prosím tady je špendlík, propíchněte si prst a kapku krve vložte na tento pergamen, určí vaší totožnost a ukáže celý váš rodokmen. " 
  Harry podal pověřovací list a uklonil se jak mu poradil George, přece jen znal nějaké fígle od Billa.  
„Vážený pane Goleardhe, velice mě těší jménem a krví rodem Potterů a děkuji za váš čas a pomoc. " 
A nabídl skřetovi ruku, ten se na něj podíval měřícím pohledem a potřásl jí. Harry si propíchl prst a kápl na pergamen kapičku krve, pergamen se vznesl, zasvítil zářivé modrým světlem jako kdyby ta záře pocházela z křídel motýlů . Ukázalo se na něm obří rodokmen a na konci byl Harry vedly k němu dvě černé větve a tam byla Harryho maminka a tatínek a z maminčiny strany byli další větve dvě suché, zlomené a černé adoptivní babička a dědeček a jedna černá a druhá zelená a tam byl Tom Marvolo Riddle. Skřet se zasmál možná zakašlal, u skřetů to jde těžko poznat a začali se bavit.

Goleardh vysvětlil Harrymu co obnáší statut Lorda Pottera o tom, že díky této listině má přístup ke všem trezorům, které byly zapečetěny po smrti rodičů. Vysvětlil mu, že se snažili přes strážce kontaktovat, ale neúspěšně. Vysvětlil mu jak se Brumbál snažil dostat do trezorů ale bez této listiny nemohl. Pak mu předal rodinný pečetní prsten, který měl funkci odhalit jakýkoliv lektvar v pití i jídle. Zavolal léčitele aby zkontroloval a diagnostikoval jeho stav od útlého dětství.

 Léčitel Lioneles, který udělal diagnostiku zbledl a dal to přečíst skřetovi i Georgovi. Skřet si odplivl a začal nadávat o neúctě a proradných mudlech a léčitel i George přikyvovali. Harry se musel smát, protože na tom nic tragického nebylo, ano nenáviděl tetu Petuinii i Vernona, ale díky jejich no spíše nevýchově je takový jaký je a za to byl rád.  „Lorde Pottere, já jako léčitel musím tuto zprávu dát ze zákona  na ministerstvo, za zneužívání dětí a bude zahájeno stíhání na vaše poručíky. Dále jsem se chtěl zeptat, máte špatné brýle, mám tu lektvar na korekci zraku, chcete ho?“   K Harrymu brýle vždy patřily, ale teď si uvědomil, že je nechce ne tento Harry už není, už je jiný, možná pořád stejně naivní, ale už bude velice opatrný  Harry přikývl sedl si do křesla a vypil lektvar.

 Po chvilce, kdy seděl na křesílku začal vidět rozmazaně sundal brýle a viděl chlup jak roste z bradavice Goleardha, viděl každou pichu na Georgovi tváří, byl to úžasný pocit. Oprava jeho zrakou Harrymu připadala jako dobrá metafora k jeho životní situaci,byl v temnotě a teď konečně vidí.  „Rád jsem vás poznal Lorde Pottere, a kdybyste mě potřeboval najde te mě u Munga.“
Harry se zamyslel, teď ještě bez spojenců, bez Siria nemohl udělat takový krok. 
„Pane Lionelesi, chápu vaše rozhořčení, ale vzhledem k mé situaci, nemohl byste s tim oznámením na ministerstvo posečkat, dokud vám nedám pokyn, prosím? Byl bych vám jako Lord Potter vděčný."
Léčitel Lionels chvilku se zamyslel.   „Dobrá, Lorde Pottere, počkám na váš pokyn, nashledanou." 
Nabral do ruky letax a zmizel v zelených plamenech.

  Goleardh se na něj zašklebil a nabídl mu prohlídku trezorů, bohužel Harry na to neměl čas, domluvil se na další týden, vybral si 1000 galeonů a půlku převedl na libry a s Georgem odešli na setkání do obchodu aby se připravil na setkání se Snapem.