Severus zhasl plamen nad kotlíkem, krevní lektvar byl hotov, Severus byl na sebe hrdý, žádný jiný mistr by ho precizně za 5 dní neuvařil. Z kotlíku se odpařoval stříbřitý opar a linula se zemitá vůně. Při čekání na schladnutí aby se mohl lektvar přelít do fkakónů, začal Severus přemýšlet, Potter se bude muset zase učit nitroobranu, to je jasné, jinak ten stařec vše objeví. Opravdu Potter je hádanka, přidá se k Pánu zla nebo se distancuje od všeho? Severus se poškrábal na hlavě, přelil lektvar do flakónů, popsal je, zavlál svým černým rouchem a opustil laboratoř. Je čas informovat Pána, že lektvar je hotov.

  Pán zla v jídelně obědval s Narcisou, jak jinak, snaží se zjistit, kdy konečně Luciuse propustí oficiální cestou po debaklu na ministerstvu z Azkabanu. Severus se uklonil Pánovi Zla a oznámil mu, že je lektvar hotový, Pán zla pokynul Narcise, která se vzdálila.  „ Výborně, můj Severusi opravdu ses překonal, jak jsme se bavili, pošli sovu  těm krvezrádcům, aby stihli vyzvednout mladého Harryho a domluv zítřejší termín na druhou odpoledne.“  „Ano, můj pane, přejete si něco dalšího? “  „ Ó ano, můj milý Severusi, jako člen fénixova řádu, víš kde mladý Harry žil a máš tam přístup, že? Běž tam a podrob je nitrozpytu, chci být informován. "  Severus se těšil na rozmluvu s Petunií, vždy ji nesnášel, jen záviděla Lily a dělala ji naschvály, odešel poslat sovu s pokynem, kdy dorazí, aby se mohl Potter připravit. A přemístil se do Kvikálkova.

  Když se Severus přemístil do Zobí ulice, před dům Petunie, musel potlačit vnitřní hlas aby nekřičel, domy byly jedny jak druhé, jako kdyby je někdo vytvořil, díky kopírovacímu kouzlu, opravdu někteří mudlové poztradají jakýkoliv druh fantazie a soudnosti. Urovnal si hábit a zaklepal na dveře. Po malé chvilce otevřela vysoká žena s koňským obličejem a krkem žirafy. „ Přejete si? "  Zeptala se Petunie a žvýkala si jazyk.  „ Petunie, nepozveš mě dál, chci se zeptat na pár otázek ohledně tvého synovce.“   Petunie si prohlédla Severuse a zamračila se.  „ To si ty Snape, ten parchant tu není, už jsem dala vědět vašemu řediteli a teď vypadni, nemám čas. "  Než stihla Petunie zavřít dveře Severus vytáhl hůlku a namířil ji na krk a zvolil svou intonaci hlasu, když chtěl děsit studenty a zašeptal.  „ Pokud mě nepustíš dovnitř a nenabídneš pohoštění, jak se na staré známé sluší, bude poslední co uvidíš, odlesk v mých očích, než tě oslepím do konce tvých bídných dnů.“  Petunie otevřela dveře a pokynula a Severus vešel dovnitř.

  Severus se rozhlížel po domě a byl to typický kýčovitý mudlovský dům, možná až přespříliš čistý, všude po domě byly fotografie velmi tlustého chlapce samotného nebo s tou rodinkou, Severus prohlédl fotografii na krbové římse, kde byl ten tlustý kluk se svým otcem a pomyslel si, že obezita bude vrozená. Severus se rozhlížel po dalších fotografiích, když Petunie vařila čaj, ale Potter ani na jedné nebyl, jak kdyby neexistoval. Petunie podala Severusovi čaj a usadil se na odpornou pohovku s květinovým vzorem.

„ Proč si tu, Snape? Takový jako ty, tu nejsou vítáni.“ Severus se ušklíbl a napil se čaje. „ Petunie, nebudu se opakovat, co mi řekneš o svém synovci? " Petunie zbledla. „ Nemám ti co říct o tom málem šílenci, jsme rádi, že je pryč, ten nevděcný spratek!“  Severus se usmál vytáhl hůlku a provedl Legilimens. To co viděl, bylo i pro otrlého smrtijeda dost. Místo pokoje přístěnek, nadávky, bití, ponižování od batolecího věku, popichovaní tlustého dítěte aby bil Pottera, nedostatek jídla, pokoj s kočičími dvířky a ubohá miska polévky. Severus se musel držet aby ihned na Petunii neposlal Avadu. Severus se šel podívat do přístěnku, kde v rohu byla stará zakrvacená matrace. Zavřel přístěnek a šel se podívat do pokoje, kde byli zámky a kočičí dvířka, vešel do pokoje, kde byla příliš malá postel pro dospívajícího, rozvrzaný stůl a povedený obrázek Potterovy sovy nad stolkem, pod nohami vrzala podlaha. Severus znal takové skrýše, jeho otec byl opilec a neměl rád magii jako Petunie, ale o proti nim byl učiněnný mílius, Severus měl aspoň matku, která ho chránila, ale Potter neměl nikoho. Severus zvedl vyčnívající prkno a našel tam akorát pergamen a obaly od sladkostí, sešel dolů. Petunie celá bílá upíjela svůj Earl Grey a Severus se naklonil a pošeptal.  „ Petunie, na toto setkání zapomeneš, ale brzy tě navštívím a budeš litovat, že ses tak odporně chovala k nevinnému dítěti.“   Petunie zvedla hlavu s vytřešťenýma očima a Severus  zvedl hůlku a vystřelil na ni Obliviante, se zavířením roucha odešel, informovat Pána a přemýšlet . Petunia měla zvláštní pocit, když dopíjela čaj. Proč má na konferenčním stolku poloplný druhý šálek čaje ? A proč cítí, že  brzy se stane něco špatného?