Rok 1909
Mladý a pohledný Glen Davis se zrovna procházel po lese se svou dívkou Marlen Carterovou. Stmívalo se a právě v tomto momentu byl les nejkrásnější, proto sem chodilo hodně párů. Bylo zrovna 4. července a vše se zdálo být naprosto v pořádku. Co na tom, že většina lidí se strachovala kvůli velkému množství zmizelých dětí a dospělých. Glenovi bylo 16 let, chtěl si ten věk užít co nejvíce. Chtěli s Marlen udělat první velký krok v jejich vztahu. Zrovna když už si našli skvělé místo u řeky se u nich znenadání objevil místní rváč John Mayer se svými kumpány.
"Ale, ale tak tohle vypadá na vážnou věc Glene, že by ses chystal se svou slečnou na nezapomenutelnou chvíli?" zasmál se a najednou shodil Glena do vody. Marlen naštěstí nechali být.
"N-Nech mě!" zvedl se Glen a naštvaně se na Johna a jeho partu podíval.
"A proč bych tě měl nechat být? To by jsem přišel o všechnu srandu" smál se John a ostatní taky. Náhle zazněl smích, který nepatřil ani jednomu z hochů a ani Marlen. Všichni se dívali kolem a snažili se přijít na to odkud se ten smích bere. Mezitím se u nich objevil vznášející se červený balónek. Bylo vidět, že Marlen, John a ostatní mají strach. Ale jediný Glen ne. Naopak ho tahle hra na kočku a myš fascinovala. Za balónkem se objevil klaun. Glen na nic nečekal a vpalil Johnovi pěstí do obličeje. Klaun vycítil  strach ostatních a zaútočil na ně. Prvně to odnesl Johny a jeho parta, po té Marlen. Jediný Glen tam jen tak stál u mrtvol a díval se beze strachu na klauna.
"Nemáš strach Glene, a z tvých myšlenek vím, že jsi odolný" usmál se ďábelsky klaun, "mám pro tebe návrh, udělám z tebe mého...no pomocníka, bereš?" Glen chvíli váhal, díval se na mrtvolu své milované Marlen.
"Dobře, beru to" prohlásil odhodlaně a klaun ho znenadání kousnul. Proměna trvala týden, mezitím se šuškalo o vraždě mladých lidí a o tom že je Glen nezvěstný. Lidé si mysleli, že jeho tělo odnesla voda. Avšak po týdnu byla brutálně zavražděna rodina Davisových. Glen se mezitím v kanále smál a stal se tak prvním Prokletým dítětem.

Současnost
Glen se díval na řeku a vzpomínal na to léto. Do mysli se mu vkradaly vzpomínky hlavně na Marlen. Na jeho Marlen. Nejspíše by si ji vzal a měli by spolu spoustu dětí. Umřeli by spolu a měli by se fajn. Ale osud to chtěl nejspíše jinak. Vytáhl zpod trika malý řetízek se srdíčkem na kterém byly vyryty iniciály M a G. Chyběla mu, to je jasné, ale minulost už nemůže změnit. Postavil se a naposled věnoval svůj pohled řece. Pak se obrátil a šel zpátky do kanálu, do jeho domova.