Kyle
Jakmile jsem s Tessou došel do kanálu, měl jsem pocit, že tam nepatřím. Musel jsem se co nejrychleji setkat s Cameronem a Sykesem. Nechtěl jsem se s Prokletými dětmi zase vidět, a už vůbec ne s Pennywisem. Mám na něho velký vztek. Ale je silný, nepřemůžu ho jen tak, Želva říkala, že Cameron má za úkol bojovat s klaunem, aby odlákal jeho pozornost a já tak mohl pomalu, ale jistě zničit ty zatracené děcka.
„Nad čím přemýšlíš?" zeptala se mě s úsměvem Tessa. Opětoval jsem ji usměv.
„Ale, jen nad tím, jak vystraším další děcka" podíval jsem se na ni. Vypadala opravdu šťastně. Sakra! Musíme si pohnout.
„Aha, tak to jo," usmála se ještě více, „Kyle? Chováš se poslední dobou...jinak. Jsi více klidnější a milejší". Nad tím jsem se musel zasmát. Ano, choval jsem si jinak. A důvod? Chtěl jsem aby mi ostatní více věřili. Zatím se mi to daří.
„Změnil jsem na všechno názor. Pokud jsi šťastná ty, tak jsem šťastný i já" řekl jsem a ona mě jednou rukou objala. Jako velmi dobří kamarádi. Jakmile jsme došli k hračkám, tak jsem se zase podíval na všechna ta vznášející se lidská těla. Fascinovalo mě to, ale zároveň mě to naplňovalo nejistotou. Pennywise mi přece několikrát vyhrožoval, že skončím jako oni. Že se budu vznášet. Naštěstí s tím přestal a začal mě místo toho ignorovat. Byla to pro mě výhoda. Jenže i tak jsem měl pocit, že mě pořád někdo sleduje.
„To je dost, že si se konečně ukázal Kyle" zasmál se Glen a ostatní jen přikývli.
„Nebyl jsem tu jen dva dny" zamračil jsem se a někdo mi položil ruku na rameno. S cuknutím jsem se na toho dotyčného podíval. Byl to Pennywise.
„Ale i tak by nás to všechny zajímalo" zasmál se tajemně a já udržoval v duchu a v mysli klid. Věděl jsem, že umí číst myšlenky.
„Byl jsem se najíst a taky se pobavit, neříkejte mi, že jste to nikdy nedělali" ušklíbnul jsem se a Dominic mi věnoval zvláštní pohled. Zamrazilo mě z toho...on určitě něco tušil. Ale mlčel.
„Jasně, že jsme to dělali a pořád děláme" zasmál se Pennywise.
„Jo, je to přece naše nejoblíbenější činnost" prohlásil Jasper a ostatní se k němu hlasitě přidali. Klaun mě konečně pustil a šel za Tessou. Musel jsem zachovat chladnou tvář. Jinak by jsem se zase tvářil  znechuceně.
„Takže co teď?" zeptala se Lilian a všichni jsme začali přemýšlet.
„Co takhle zajít do kina na nějaký horor? Když jsem kolem toho procházel, tak tam byl plakát s vlkodlakem...myslím, že se to jmenovalo Zlověstný úplněk" navrhl Dominic a my ostatní souhlasili. Byl to upřímně ten nejlepší návrh. Jinak Glen s Aaronem ze srandy navrhli, že by jsme si zahráli Člověče, nezlob se nebo Dostihy a sázky...zaznělo i Monopoly. To všechno jsme odmítli s tím, že by jsme se u toho povraždili. Když jsme vyrazili tak jsme vypadali jako skupinka podivínů. Naštěstí nás nikdo neviděl. Právě jsme procházeli kolem tabule s nezvěstnými dětmi. Zastavil jsem se a ostatní šli dál. Díval jsem se na moji fotku. Zavzpomínal jsem na moji rodinu...děsně moc mi chyběla. Ale nelituji svého činu. Pak jsem se podíval na Tessinu fotku. Bylo to docela zvláštní. To jak moc normálně a nevinně jsme vypadali. Ale je ještě naděje. Náhle tam přišly dvě holky. Pořádně jsem si je prohlédl a překvapivě jsem zjistil, že jsou to mé a Tessiné bývalé spolužačky a její kamarádky. Lucy a Elisa.
„Je to vážně děsivé, představ si, že by jedna z nás taky skončila na té tabuli" řekla Lucy.
„Hrozná představa, ale já si pořád myslím, že Tessa a Kyle žijí" podívala se na ni Elisa.
„Proč myslíš?" zamračila se Lucy a zvědavě se na ni podívala.
„Slyšela jsem, že je prý někdo viděl. Prý, ale vypadají strašidelně. Možná přeci jen jsou naživu" řekla Elisa a Lucy jen přikývla. Po té obě odešly neznámo kam a já se zas vypravil za těmi pošahanci. U kina na mě čekali, ale neptali se mě kde jsem byl. Po té co jsme se podívali na horor a ve většině částech filmu se smáli, jsme se vrátili do kanálu. Uvědomil jsem si, že by jsem byl skvělý herec. Ale stále jsem neměl příležitost se s Cameronem setkat. Musel jsem to udělat hned zítra. Jinak by už bylo pozdě.