Cameron
Byl tu najednou den D. Ten den kdy se konečně postavím tomu klaunovi. Vůbec jsem netušil co mám od něj čekat, ale byl jsem dost nervózní. Už hlavně kvůli tomu, že uvidím Tessu. V momentě kdy jsem si na ni vzpomněl, tak jsem se podíval na rodinnou fotografii. Bodlo mě u srdce. Musel jsem se vzpamatovat! Vždyť můžu umřít!
"Camerone! Už jsi připravený?" zeptal se mě pan Sykes z předsíně.
"Ano jsem!" odpověděl jsem mu a taky jsem doufal, že si nevšimne toho menšího zaváhání. Přišel jsem k němu a naposled jsem se koukl na dům. Chtěl jsem to mít už za sebou. Jenže to samozřejmě nebude možné. Ten klaun, bude mít ještě ty děti. Už ani nevím kolik jich zbývá, ale naposledy Kyle říkal, že dva z nich zabil. I tak jich je stále hodně.
"Tak pojď, budu po tvém boku" pousmál se na mě a já se zmohl jen na malé přikývnutí. Potom jsme vyšli z domu a namířili si to do Lad. Měl jsem pocit, že se mi čím dál tím víc stahuje žaludek. Nebylo to dobré. Vždyť můžu dnes zemřít. Jakmile jsme došli k řece, čekal tam na nás dost nervózní Kyle. Něco se asi stalo.
"Aaron a Lili jsou mrtví. Někdo je brutálně zabil. A přísahám, že já to nebyl" díval se na nás a lehce se mračil.
"Jak to myslíš, že je zabil někdo jiný? Vždyť jenom ty nám pomáháš" tentokrát jsem měl tak moc stažený žaludek, že jsem si myslel že se pozvracím. Sykes byl bílý jako křída a tvářil se dost pochybovačně. Něco tu bylo hodně špatně.
"Není čas zjišťovat kdo to je. Musíme začít, pojďte za mnou" prohlásil Kyle a pobídl nás rukou, vešel do vchodu do kanálu a my šli za ním. Žádná jiná možnost nebyla. Vlastně už nebylo ano cesty zpět.
"Co když Pennywise zjistí, že jsme tady? To nás rovnou zabije" sykl na Kylea Sykes.
"Nezjistí, je na lovu. Při tom se hlavně soustředí na jídlo, vím že je momentálně až kdesi v centru" zašeptal Kyle a já polkl naprázdno. Už tak jsem byl dost ve stresu. Navíc jsem se teď plahočil ve sračkách.
"Hlavně ať už to máme za sebou" odvětil jsem potichu a pokoušel se mezitím proplétat mezi něčím co opravdu nevypadalo moc vábně.
"V klidu, za chvíli tam budeme" snažil se mě Kyle asi uklidnit, ale moc mu to nevycházelo. Už tak byli moje nejlepší zbraně pistole a pohrabáč. Z přemýšlení mě vytrhl výkřik. Zrovna jsme dorazili do nějaké uzavřené části s obrovskou hromadou hraček. Tupě jsem na to zíral. Projížděl jsem to pohledem od spoda na horu, když jsme si něčeho všiml.
"Co to? To jsou... děti?" udiveně a zároveň velmi znechuceně jsem se podíval na Kylea.
"Ano, jsou to mrtví pohřešovaní Camerone. A ty budeš patřit mezi ně" uslyšel jsem za sebou odporný syčivý hlas. Otočil jsme se a u vchodu odkud jsme přišli stál Pennywise. Vedle něj stál Dominic, Glen a Tessa. Všichni se tvářili děsivě avšak se stalo něco zvláštního. Glen náhle vyšel a přešel k nám, otočil se na Pennywise a ďábelsky se usmál.
"Nedopustím, aby jsi jim ublížil. Vím, že Kyle zabil Caleba a Jaspera. Taky je mi znám i důvod. Já se postaral o Aarona a Lilian, proč? Protože jsme nechtěl aby to pokračovalo. Stále sobě nedokážu odpustit to co se stalo Marlen. A dnes...to konečně celé skončí!" v Glenových očích se značila čirá nenávist. Nenávist ke klaunovi. Pennywise na to však reagoval jen smíchem a to byl jako červený prapor pro býka, který odstartoval tuto bitvu.

Zdravím všechny! Omlouvám se za mou velkou neaktivitu, ale škola si bohužel vybírá svou oběť. Ale nezoufejte 🎈 následuje poslední kapitola a slibuji, že se ji pokusím co nejdříve napsat!😈🎈 Děkuji že stále čtěte tuto sérii a že už to má tolik shlédnutí! Vážně moc vám děkuji 🎈💓