Gejmr-
,,To ako? Ako si jen mohol Gejmre!"
Vykřikne ihned Kelo s já se pln obav podrbu na zátylku a povzdechnu si.
,,Pardon, byl jsem myšlenkami mimo."
,, Dáme poslední hru?" Ihned změním téma, aniž by se někdo stihl zeptat na cokoli, co by se týkalo mé smrti.

Honza-
To není pravda!
Že ne!
Stream skončil, my se rozloučili s fanoušky a ještě chvíli jsme kecali jen my tři, dokud se neodpojil i Kelo a mezi námi nastalo divné ticho, které jsem po chvilce přerušil.
,,Gejmre?"
,,No?" Zašeptá.
,,Nechceš mi něco říct?"
,,Není co." Odpoví a odpojí se.
Co to bylo?

Jelikož jsem hrál z pokoje, tak se ihned převléknu, upravím se a pomalou chůzí zamířím do baru, kde se máme sejít.
Už je tu.

Gejmr-
Mohl jsi mu to říct ty tupče!
Naštvaně kopnu do kamene a s maskou na obličeji vejdu dovnitř.
Barman mi ihned přinese panáka a já ho na ex do sebe kopnu.
,,Ještě jednou." Vydechnu.
,,Dvakrát" ozve se za mnou a já se celý napnu.
Posadí se vedle mě a pomalu mě otočí směrem k němu a pohladí mě po tváři.
,,Rád tě vidím." Zašeptá a lehce se otře o mé rty, dokud se neovládnu a náruživě ho nepolíbím.
,,I já tebe" zašeptám, stále kousek od jeho rtů.
Můj pohled se posune směrem k barovému stolu, kde už se na nás usmívá nádherný zlatavý nápoj.
Rum. Slabost moje.
Opatrně ho vezmu do ruky a tentokrát si ho vychutnám.
,,Další"...vydechnu a usměju se na Honzu, který mě s úsměvem pozoruje.

Honza-
Nikdy se nenabažím pohledu na jeho dokonalou tvář, na ještě dokonalejší rysy a úsměv.
A je jenom můj!
Úsměv se mi ješte více rozšíří v moment, co jeho ruka začne přejíždět po mém stehně.
Chytnu ho za pas a tentokrát si ho přisunu blíže k sobě já s chytím ho za pas.
,,Copak by jsi rád?"
,,Tebe." Vydechne a naše rty spojí v chtíče plném polibku.
Není to Gejmr. Takhle by se on nechoval. Tím jsem si jistý.
Chytne mě za ruku a rychlostí blesku zaplatí a utíkáme k němu.

Gejmr-
Jak to ten kluk sakra dělá?
Stačí jeho rty a já jsem z něho.. úplně mimo.
Je jako moje droga.
Droga, které se nemůžu a ani nechci nikdy zbavit.
On je moje závislost.

Hodím ho na postel a ihned z nás strhám všechno oblečení, které máme na sobě.
Svými rty se pomalu začnu posouvat níž a níž...

Gejmr-
S úsměvem na tváři se probudím a ihned se podívám, zda to celé nebyl pouze sen. A nebyl. Byla to krásná realita.
Zlehka ho pohladím po tváři a Honza se pomalinku začne probouzet.
,,Dobré ráno." Zamumlá a úsměv se mu ještě více rozšíří, když se na mě podívá.
Posadí se a vstane se slovy, že míří do koupelny.
Po chvíli z postele vylezu i já.
Vylezu z ložnice a vidím Honzu, jak si spletl dveře a otevírá dveře do jedné místnosti, kam nikdo nikdy nesměl vejít..nikdo kromě mě.
,,Honzo! Tam ne!" Vykřiknu, ale je pozdě.

Zítra budou taky dvě kapitoly:3 snad se líbilo:3
Lucc ❤