Prolog
Opět stojíme před Karlovkou. Opět s anglickým rohlíkem. Jako každý školní den. Jen dnes výjimečně nestíháme cestu do školy, kvůli tomu že řidič autobusu měl zpoždění. Paráda.
,,Opovaž se začít si rvát ten rohlík do tašky! Máme zpoždění!" varuje mě Panda a hodí po mě zabijácký pohled. Byla zima, měli jsme být ve škole a zrovna dnes se asi po třech letech snesly závěje sněhu i na toto městečko. Toto městečko bude v tomto příběhu podstatné, takže mu budeme muset nějak říkat...hmm... třeba Bučovice.
,,Ani mě nenapadne." odpovím, ale to už mě Altair táhne přes náměstí ke škole. Když zahneme za poslední roh, tak strneme. Už je to tu zase.
Letadlo Avengers parkovalo nad schody a zastiňovalo nám výhled na budovu a na zbytek prostoru před školou. Nevím jestli to bylo špatně nebo dobře, ale každopádně se tu něco děje. Pochybuji, že by mě přiletěli pozdravit.
Vyběhly jsme schody a obešly jsme letadlo. No a znovu jsme přimrzly. Ale tentokrát jsme musely zadržovat smích. Natasha právě dala pěstí naší fyzikářce a ta se zakymácela. Cap byl momentálně schovaný za štítem, protože po něm z okna v prvním patře střílela, naše biologářka a tělocvikářka v jednom, vzduchovkou. Během chvíle však přestala, protože ji Thor zasáhl hozeným Mjolnirem. Hawkeye byl ukrytý za pomníkem bůhvíčeho a střílel šípy po naší matikářce, která byla neskutečně stará a po naší češtinářce, která byla neuvěřitelné otravná a zastaralá. Ty se bránily vzduchovkami z třetího patra budovy. No a nakonec tu byl Tony, který se snažil všem ty vzduchovky sebrat. To by na něj však nesměla útočit s česko-anglickým slovníkem zrzavá učitelka angličtiny. Ta byla mimochodem taky otravná.
,,Něco tu nehraje...'' zamyslela se Panda.
,,Co přesně myslíš? Učitele se vzduchovkama? To že tu jsou Avengers? A nebo to, že to Avengers trvá nějak dlouho?'' ptala jsem se.
,,Ne. Kde je Bruce?'' rozhlédla se po okolí. Z letadla najednou vykoukla hlava zmíněného a pak nás jeho ruce vtáhly dovnitř.
,,Sis! Nečekal jsem tě tu! Co ty tady?'' podal mi radostně ruku.
,,Já tu studuji. Spíš co vy tu děláte?'' potřásla jsem mu rukou.
,,Jo... no, vaši učitelé nějakým způsobem ukradli Lokiho žezlo a my ho hledáme.'' řekl Bruce jakoby nic. Nám spadla čelist.
,,Já věděla, že někteří jsou hajzlové, ale spíš ve smyslu neohlášených písemek.'' zarazila se Altair.
,,No jo no.'' potvrdil muž.
,,Kam by mohli schovat Lokiho žezlo?'' zamyslela jsem se.
,,Co třeba do bufetu? Jak nám ho před nějakou dobou kvůli zákonům uzavřeli.'' navrhla Panda.
,,To by byla perfektní skrýš! Musíme tam jít!'' vyhrkla Altair.
,,Nikam! Tady ty dvě slečny nemůžou jít na bitevní pole! Vaši učitelé jsou ozbrojení a půjdou i přes mrtvoly. Půjde jenom Sis a to pod podmínkou, že tam s ní půjde někdo z Avengers.'' zarazil nás Bruce. Holkám zvadnul úsměv. Asi jim bylo jasné, že teď už učitelům nebude vadit vraždit vlastní studenty, když je vězení nemine.
,,Dobrá, Bruci. Mějte se dobře.'' rozloučila jsem se, vyklouzla z letadla a proběhla přes bitevní pole k nejbližšímu Avengerovi -Stevovi. Právě měl problém s naši zeměpisářkou. Ta se totiž kolem sebe oháněla školním atlasem. A fakt jste nechtěli, aby vás s tím někdo praštil. Vyčarovala jsem si bojovou tyč a rychle ji s ní odstrčila dál.
,,Omlouvám se!'' zavolala jsem za ní, ,,Ahoj, Steve! Bruce nám všechno vysvětlil. Vím kde je žezlo a ty si pro něj jdeš se mnou!'' Shrnula jsem to dost rychle a pak jsme se oba propadli jedním z mých portálů do 'sklepa' školy. Tam byly šatny a taky zavřený vchod do bufetu. A před ním stál zástupce ředitele s nějakou velkou pistolí. Silně pochybuji, že na ni měl zbrojní pas. Toho týpka jsem neměla ráda. Moc jsme se nevídali, ale jednou mě a kamarádkám nadával za aktovky na chodbě na obědech.
Vydali jsme se chodbou směrem k bufetu a míjeli průchody do šaten různých tříd. V některých byly na výklencích oken schovaní studenti, kteří se asi nestihli dostat do třídy.
,,Pomsta bude sladká.'' pronesla jsem, když po nás zástupce začal střílet. Cap se kryl štítem a já v jedné ruce držela magickou tyč a v druhé jsem měla magický kruh, který působil jako štít.
Najednou mě něco strhlo na zem.
-----
Druhý díl is here! Eeej! Momentálně mám něco málo předepsaný, ale asi to bude zase hodně krátký.
Eh... a v této kapitole si vůbec nevybíjím vztek na učitele... vůbec....
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro