Ruku v ruce se procházeli po večerním břehu jezera. Měsíc byl v plné kráse a jeho paprsky dopadající na hladinu vytvářely okouzlující atmosféru. Zamilovaný pár si za smíchu povídal a i na nějakou tu malou honičku a škádlení došlo. Užívali si každičkou chvíli, kterou mohli strávit spolu. Prožili spolu nádherné chvíle, za které děkovali někomu tam nahoře. 
,,Jsi nádherná." řekl z ničeho nic Luka a sevřel dlaň své milované o něco víc. Marinette se začervenala a lehce se zakoktala.
,,N-nemůžeš takové věci říkat j-jenom tak, jako by s-se nechumelilo!" odvrátila pohled. Luka se nad její reakcí jen potichu zasmál a přitáhl si ji nazpět do polibku, až se Mari musela postavit na špičky. Po chvilince vzpamatovala a jako první polibek prohloubila. Její ruce se automaticky přesunuly tmavovlasému chlapci do vlasů, zatímco jeho ruce sjely kousek níž, avšak ne moc. Marinette milovala Lukovu jemnost. Na nic nespěchal, avšak jeho něžné líbání si užívala víc, než cokoliv na světě. Když jim došel vzduch, odtáhli se od sebe a chvíli si ještě dívali do očí. Po lese šel slyšet zvonivý smích, který doplňovalo jemné šumění vlnek jezera.
Pomalým krokem se přesunuli k jim už známému paloučku světlušek. Minule si ji Marinette nestihla pořádně prohlédnout. Připadalo jí, že je ještě krásnější, než předtím. Bylo tady více světlušek. Malinkatá kmitající světélka se vznášela nad paloučkem, jako hvězdná prach. Byl to nádherný pohled. Ani si neuvědomila, že pustila Lukovu dlaň a přesunula se do středu té krásy. Luka ji pouze z dálky pozoroval. Jemně kráčela trávou, jako lesní víla. Každou chvíli mu brala dech čím dál víc. A aby to nebylo málo, slyšel melodii jejího srdce každým dnem silněji a silněji. Byl to jeho původní nápad na dárek k narozeninám, ale s jeho výsledkem nebyl stále spokojen. Chtěl jí finální melodii zahrát v plné kráse, ale to zatím nebylo možné.
,,Luko?" škubl sebou. ,,Jsi v pořádku?" pohladila ho dívenka po tváři. Jen jí věnoval úsměv, vzal její dlaň a něžně ji políbil.
,,Nic se neděje. Jen se na tebe nemůžu vynadívat." usmála se a sevřela ho v obětí.
,,Pamatuješ na náš první tanec?" Jak by mohl na něco takového zapomenout? Tancovali jako jeden a přesto byli v tu dobu ještě cizinci. ,,Nechtěl by sis to zopakovat?" věnovala mu svůj modrý pohled.
,,Jak bych mohl odmítnout." zastrčil jí pramen vlasů za ucho. Mari s úsměvem lehce poodstoupila a natáhla k Lukovi ruku.

Tanec je spolu s písní ve videoklipu nahoře😊

🌸
Take my hand take a breath
Pull me close and take one step
Keep your eyes locked on mine
And let the music be your guide

🎸
Won't you promise me
🌸
(Now won't you promise me)
That you'll never forget
🎸
To keep dancing
🌸
(To keep dancing)
🌸🎸
Wherever we go next

🌸🎸
It's like catching lightning
The chances of finding someone like you
It's one in a million
The chances of feeling the way we do

🌸🎸
And with every step together
We just keep on getting better
🌸
So can I have this dance?
🎸
(Can I have this dance?)
🌸🎸
Can I have this dance?

🎸
Take my hand I'll take the lead
And every turn will be safe with me
Don't be afraid afraid to fall
You know I'll catch you through it all

🎸
And you can't keep us apart
🌸
(Even a 1 000 miles can't keep us apart)
🎸
'Cause my heart is wherever you are
🌸
(Because my heart is wherever you are)

🌸🎸
It's like catching lightning
The chances of finding someone like you
It's one in a million
The chances of feeling the way we do

🌸🎸
And with every step together
We just keep on getting better
🌸
So can I have this dance?
🎸
(Can I have this dance?)
🌸🎸
Can I have this dance?

🌸
No mountains to high enough
🌸🎸
Oceans too wide
'Cause together or not
Our dance won't stop

🌸
Let it rain let it pour
What we have is worth fighting for
You know I believe
That we were meant to be

🌸🎸
It's like catching lightning
The chances of of finding someone like you
It's one in a million
The chances of feeling the way we do

🌸🎸
And with every step together
We just keep on getting better
🌸
So can I have this dance?
🎸
(Can I have this dance?)
🌸🎸
Can I have this dance
Can I have this dance?
Can I have this dance?

Tancovali v mlze miliónů světélek. Tohle byla jejich chvíle. Nikdo jiný neexistoval, jenom oni dva.
,,Miluju tě." Zadíval se jí Luka do očí, až se Mari v těch jeho utápěla.
,,Miluju tě." Jejich polibek předčil všechny ostatní. Ani jeden se nešetřil a dali do té chvíle vše, co mohli.

Několik hodin jenom leželi a sledovali noční oblohu. Byla jiná, než jakou ji znala Marinette z města. Tady viděla její pravou tvář. Zívla si.
,,Tady je někdo ospalý." zasmál se Luka a pohladil ji po vlasech.
,,Trošku?" pousmála se. Luka ji rychle políbil do vlasů a posadili se.
,,Měli bychom se už vrátit. Ochlazuje se." pomohl Mari na nohy a vypůjčil jí svou mikinu.
,,Děkuji." zachumlala se. Luka ji vzal kolem ramen a spolu se vrátili zpátky do campu, kde se polibkem rozloučili a rozešli se každý do své chatky. Mari se ale na půli cesty zarazila. Nestihla si ještě ani vybalit věci z lodi! Nemohla ani zavolat Alye, aby zjistila, kde je, jelikož si mobil nechala u svých věcí, když se převlékala.
,,Sakra..." zaklela a snažila se přijít na to, co teď. Nakonec šla k její staré chatce v naději, že tam Alyu najde. Vyšla pianové schodiště a vešla hlavním vchodem do chatky.
,,Alyo? Alyo, jsi tady?" promluvila do tmy a porozhlédla se. Na gauči našla své kytary, takže jí ty věci sem museli odnést. V duchu jim poděkovala a vyšla schody do patra s ložnicí, kde našla zbytek svých věcí. Vybalila si pyžamo a hygienu s ručníkem a odebrala se do sprchy. Nechtěla se moc zdržovat, ale z toho tancování byla celá zpocená a potřebovala se trochu zahřát. Hotová vyšla čistá a voňavá, oblečená v pyžamu a s turbanem na hlavě, ven z koupelny. Až teď si všimla Alyi, jak zřízená spí ve své posteli. Usmála se. Že si jí nevšimla. Pověsila si šaty na ramínko, boty schovala k nim do skříně a znova si nasadila náhrdelník od Marca a prstýnek od Luky. Přešla k Alye a přikryla ji, jelikož byla odkopaná. Nakonec vysušila hlavu a sama se odebrala do říše snů.

Jelikož se pomalu, ale jistě blížilo finální táborové představení, celý následující týden se cvičila choreografie, trénovala píseň a pracovalo se na outfitech. Práce bylo jak namleto, ale za tu dobu udělali obrovský kus práce. Marcova noha byla naštěstí jen namožena z pádu u jeskyně, ale stihla se zahojit ještě před Marinettinýma narozeninama. Luka se musel ještě šetřit, ale i on na tom byl každým dnem lépe a lépe, ikdyž pravidelně chodil s Marinette na kontroly k mistru Wayzzovi.
Zrovna od něj odcházeli, když najednou uslyšeli rozhlas.

,,Moji milí, za poslední týden jste udělali pořádný kus práce a to si zaslouží odměnu. Dnes Vám udělujeme den volna, který Vám určitě ten týden chyběl!" Z venku i z chatek šel slyšet jásot a úleva. ,,A jako nádherný závěr dne, jsme si pro Vás připravili filmový večer ve stylu letního kina!" Teď šel jásot slyšet přes celý les, až se museli Luka s Mari zasmát. ,,Nyní máte volno a připomínám snídani, která za chvíli začne." oznámila Tikki milým hlasem a ukončila rozhlas.

,,Co je to to letní kino?" optala se Mari, když šla s Lukou ruku v ruce do jídelny. Věnoval jí překvapený pohled.
,,Ty nevíš, co je letní kino?" Záporně zakroutila hlavou. Luka se pobaveně usmál.
,,Je to stejné, jako normální kino. Rozdíl je akorát v tom, že se nepromítá v budově, ale venku na pověšeném plátně. Lidi buď sedí na dekách na zemi nebo jsou i letní kina vyhrazená pro auta. Zaparkuješ venku a můžeš se dívat z něj. To je ale lepší, když máš auto bez střechy." Marinette se zatřpytilo v očích.
,,To je úžasné! V životě bych si nepomyslela, že něco takového existuje! Už se nemůžu dočkat!" zaradovala se, jako malá holčička, až se musel Luka zasmát. Vzal ji kolem ramen.
,,Tak pojď." políbil ji do vlasů. ,,Ať nepřijdeme pozdě na snídani. 
Jídelna byla už plná, ale to jim nezabránilo v tom, aby došli ke svému oblíbenému stolu, kde už seděli Chloé, dvojčata, Nino a Alya.
,,Čau lidi!" zvedl Nino ruku na pozdrav, zatímco druhou objímal Alyu kolem pasu. Ano. Ti dva se za tu dobu, co byli Marinette s Lukou pryč, dali dohromady. Mari se na ně usmála. Přála jim to a obzvlášť Alye. Zasloužila si být šťastná.
,,Ahoj všichni." pozdravila s úsměvem a s Lukou si odskočili pro jídlo.
,,Přeju jim to." prohodil Luka do prázdna.
,,Já taky. A moc." Vlepila mu nepozorovaně pusu na tvář a odebrala se s ním ke stolu, kde si s ostatními po celou dobu povídali.
,,Nechcete dneska něco podniknout, jako parta?"
,,Už je to delší dobu, co jsme si spolu užili nějakou zábavu." nadhodily Emma s Erikou a doufaly v kladnou odpověď.
,,Já jsem pro." souhlasila Chloé a dopila svůj jablečný džus.
,,My nic na plánu dneska nemáme, tak proč ne?" odpověděla Alya za sebe a Nina.
,,To by bylo super!" zaradovala se Mari a podívala se na Luku. Ten jenom přikývl na souhlas.
,,Super! Mohli bychom..."
,,...zase zajít k vodě?" nadhodila dvojčata. Nikdo neměl žádné protesty a tak se domluvili, že se za půl hodiny sejdou u fontány.

,,Jsem ráda, že jste se s Ninem konečně spolu. Přeju vám to." poblahopřála Mari Alye, když se zrovna převlékly do plavek a mazala Alye záda opalovacím krémem.
,,Já to zase přeju tobě s Lukou. Zasloužíte si to oba dva kočko." usmála se.
,,Doufám, že se budeme moci vídat i přes rok. Za chvíli bude i tobě osmnáct, tak snad ti to mamka dovolí." 
,,Já si myslím, že jo. Ninovi bylo osmnáct už před prázdninami, takže on s tím problém nemá." usmála se a vystřídaly se.
,,Jen se bojím, aby to teď nedopadlo, jako minule..." řekla potichu.
,,Myslíš to, jak tě Kim shodil do té vody? Nedaruju mu to a jsem i v celku ráda, že tady už není. Na to ale už nemysli." domazala jí záda, utřela se a pak se jí podívala do očí. ,,Zbývá týden. A my si ten týden užijeme co nejvíc to půjde. Dnes je volno a to znamená zábava, voda, hudba, tanec, jídlo a filmy. Zaslechla jsem, jak si Plagg s Trixx říkali něco o zítřejším táboráku. Budeme se bavit! Tohle si přece nemůžeš nechat ukrást špatnýma myšlenkama." povzbudila ji.
,,Máš pravdu. Půjdeme za ostatními a užijeme si každou chvíli, která nám ještě zbývá." 
,,Takhle se mi líbíš kočko." plácly si a s osuškami a mobily se odebraly k fontáně, kde už na ně všichni čekali.
,,Ahoj zlato." pozdravil Nino Alyu a políbil ji. Luka vzal Mari za ruku a vydali se k vodě.

,,Holky? Nenamazal by mi někdo záda prosím?" nasadila si Chloé sluneční brýle a lehla si na břicho.
,,Jasně!" Zavolaly Emma s Erikou. Chloé se opalovala, dvojčata si stavěla hrady z písku a dva páry dováděly v křišťálově čisté vodě.
,,Je až neuvěřitelné, jak je tohle jezero čisté. Skoro jako moře." prohlížela si fascinovaně Mari paprsky slunce, které tvořily přes hladinu vody nádherné obrazce v písku.
,,Je to kouzelné místo." souhlasil Luka.
,,Já úplně zapomněl!" zakřičel z ničeho nic Nino."
,,Co se stalo?" Alya si ho nervózně prohlížela.
,,Já nechal na pokoji reprák! Hned jsem zpátky lidi!" Vyskočil z vody a za doprovodu dívčího smíchu odběhl do své chatky. Ostatní se teda rozhodli na chvíli vylézt z vody.
,,Co máme v plánu na odpoledne?" Ozvala se Alya.
,,Co takhle zajít do karaoke studia? Bylo tady za poslední tři týdny tolik rozruchu, že jsme na ni úplně zapomněli." posadila se Chloé a napila se studené vody.
,,Máš pravdu! Zatancujeme si na Just Dance a zazpíváme karaoke! Však tady se nic pořádně jiného dělat nedá a všechny to baví." plácla se Alya do čela.
,,To zní super! Just Dance jsem ještě netancovala, ale vždycky jsem to chtěla zkusit!"
,,Jupí!" Doplnily Emma s Erikou a zasmály se. Nino mezitím stihl doběhnout zpátky s reprákem a mohla začít pravá legrace.

Emoji znázorňující postavy, které co zpívají:
🎸 Luka
🌸 Marinette

Žiju a konečně jsem se dokonala k pokračování! Moc děkuji za Vaši trpělivost, snad se Vám bude kapitolka líbit💙

Myslela jsem, že bude konec už ve 35. kapitole, ale dneska jsem zjistila, že to budu muset trochu víc prodloužit😅
Lépe pro Vás, trochu horší pro mě co se týče času, jelikož musím do konce listopadu dovydat Camp Firefly, abych mohla začít vydávat vánoční speciál 😅 Takže musím vydávat častěji 😊💙

Ještě jednou moc děkuji a užívejte zbytek ne!

Vaše Calimë Mermaid 💙