„Jsem doma, zlato!" křikl Harry, když se naprosto vyřízený dostal kolem čtvrté domů. Dnešní den měli jen samé papírování, a to jej vůbec nebavilo. „Tak, jak to dnes dopadlo s Oliverem?" zeptal se, když našel Ginny v obýváku.

„Víc než dobře," odpověděla s úsměvem a dopletla Lily copánek, který si přála, aby měla zítra vlnité vlasy

„No tak mě nenapínej," řekl, když se k nim posadil na gauč.

„Přivedl s sebou Martu."

„Martu? Jako tu Martu?!"

„Ano, předložila mi návrh, který se neodmítá. To víš, není už nejmladší a komandovat bandu ženských je sice zábava, ale teď už z ní je babča, věřil bys tomu? No, a protože se chce více věnovat svému vnoučeti, rozhodla se, že s trenérstvím končí. A když jsem napsala Oliverovi, že bych se chtěla sejít a probrat možnosti mého návratu, spojil se s Martou a předložil jí svůj návrh," dořekla a Harry na ni netrpělivě hleděl.

„Takže?!"

„Takže se koukáš na novou trenérku Holyheadských harpyjí," vyjekla nadšeně.

„Ginny, to je úžasné! Gratuluji," řekl s úsměvem Harry a přitáhl si ji do objetí, a jelikož mezi nimi stále seděla Lily, bylo to skupinové objetí.

„A jaký byl tvůj den v práci?" zeptala se, když jejich objetí skončilo a ona mu věnovala jeden rychlý polibek.

„Škoda mluvit, až na Blaisův ranní vtípek, nic moc. Samé papírování, nic pro mě, vždyť to znáš," povzdechl si.

„A vtípek se dnes týkal čeho?" zeptala se, neb se chtěla také zasmát. Pár Blaisových vtipů už jí Harry vyprávěl a stály opravdu za to.

„Já vlastně ani nevím, jestli to byl vtip. Ze začátku jsem se smál, ale pak to vypadalo, jako když to myslí vážně. Představ si, že po mně chtěl, abych mu pomohl dát Hermionu dohromady s Dracem. No, věřila bys tomu? Údajně mezi nimi proběhl na škole nějaký moment. Šílenost, že?" zeptal se, ale když viděl Ginny výraz, trochu se zalekl.

„Jistě," odpověděla po chvíli s menším úsměvem, ale Harrymu na tom něco nesedělo.

„U Merlina, ty s ním snad souhlasíš?"

„Ne, určitě ne. Jak jsi řekl, šílenost," řekla nervózně.

„Jdu se převléknout a pak bychom mohli zajít někam na večeři, co vy na to?"

„Můžeme," odpověděla a sledovala jej, jak mizí pryč z obýváku.

„Podle mě to není šílenost," promluvila Lily, když byl Harry pryč.

„Ani já si to nemyslím," řekla s úsměvem, ale pak se zarazila, „Počkej, jak ty to můžeš vědět?"

„Teta Mia kdysi milovala ještě jednoho pána, tedy říkala, že neví, jestli ho milovala, ale podle toho, jak o něm vždy mluví, si myslím, že ho milovala. Mohl by to být pán, o kterém tatínek mluvil?"

„Vlastně si myslím, že by mohl," odpověděla zamyšleně a v hlavě už jí šrotovala kolečka na plné obrátky. Nejspíš si bude muset promluvit s Blaisem.

„Jak se má Scorpius?" zeptala se Narcissa, když dojedli a skřítkové jim odnesli talíře.

„Má se dobře. Podařilo se mu něco, co mně ne. Spřátelil se s Potterem," ušklíbl se. Z nějakého důvodu mu to prostě přišlo vtipné.

„Ach, zajímavé."

„Potterovic kluk, Albus myslím, je s ním v koleji. Kdo by to byl čekal? Potter a Zmijozel," řekl a v hlavě už si vymýšlel výmluvu, kvůli které by mohl odejít. Měl matku rád, o tom žádná, ale rozhodně neměl rád tyhle večeře, které se vždy nějakým záhadným způsobem změnily na výslech.

„Časy se mění," řekla jen. Dnes byla málo výřečná, a to Draca dost překvapilo.

„Měla bys mu někdy napsat, bude rád. Psala mu dokonce i Astorie."

„Astorie?" zeptala se překvapeně.

„Ano, potom co Scorpius odjel do Bradavic, za mnou přišla a promluvili jsme si. Jsme přátele jako za starých časů," vysvětlil.

„Dobře, to ráda slyším. A když už jsi začal mluvit o Astorii, jsou to tři roky, Draco. Plánuješ se ještě někdy oženit? Nebo si aspoň najít přítelkyni? Je ti čtyřiatřicet, nemůžeš čekat věčně."

„Já vím, mami, ale není to tak jednoduché, víš? Už to není jenom o mně. Teď jde hlavně o Scorpiuse, a pokud bych si našel někoho s kým by nevycházel, bylo by to všechno zbytečné," povzdechl si. Tyhle rozhovory opravdu nesnášel. Byl si jistý, že pokud se někdy zamiluje, přijde to samo.

„Já vím, Draco, ale přece nezůstaneš celý život sám. Teď máš sice Scorpiuse, ale ten jednou vyroste a odejde, pak už bude pozdě na to, hledat si lásku."

„Nechci se o tom bavit," zamumlal a Narcissa si povzdechla. Byla si vědoma, že tomuhle hodně napomohla, ale v té době se manželství Draca a Astorie zdálo jako dobrý nápad. Byli nerozluční, nikoho nenapadlo, že jejich manželství dopadne jednou velkou katastrofou.

„Vím, že je předčasné toto řešit, ale doufám, že Vánoce strávíte se Scorpiusem tady na Manoru," změnila téma, jak si její syn přál.

„Těmi Vánoci myslíš svůj vánoční večírek?" zeptal se zatrpkle.

„Vlastně ano, Štědrý den budu totiž trávit s Andromedou a Teddym," řekla a jeho zatrpklost byla ta tam. Asi před půl rokem jeho matka zkontaktovala Andromedu, a zdálo se, že jejich vztah byl zase na dobré cestě.

„Mám za tebe radost, mami. Co se týče toho vánočního večírku, samozřejmě, že dorazíme."

„Scorpius si klidně může pozvat kamarády. Je mi to jedno, pozvěte koho chcete. Nicméně, už jsem unavená. Jsem ráda, že jsi se mnou dnes povečeřel. Odejdi, až se ti bude chtít," řekla a zanechala jej v jídelně samotného.

„Bude si pán přát ještě něco?" zeptal se skřítek, který se u něj zničehonic objevil a vyrušil ho tak z přemýšlení o tom, že dnes byla jeho matka opravdu málo výřečná a celkově taková divná.

„Ne, děkuji, jsem na odchodu," zamumlal a opustil jídelnu stejně jako jeho matka před chvílí, ale s tím rozdílem, že on odešel ke krbu, aby se mohl odletaxovat domů.