Joel:

Bylo ráno a já se probudil. Ještě jsou prázdniny tak nevím co budeme dělat...
Otočil jsem se a uviděl jsem Maxe který spal vedle mě.
Jak já ho žeru. I přes to všechno je stále se mnou... Tomu se říká partner na celý život...
Pohladil jsem ho po tváři a usmál jsem se.
On otevřel oči a uculil se: "Ahoj trumbero."
"Hehe... pitomečku..."
"Usuratonkachi." zasmál se Max.
Takže japonsky se tu budeme urážet jo?! FAJN!
"Jsi dobe." řekl jsem.
"A ty baka." zasmál se Max.
Vstal jsem, zvedl jsem ruce a vykřikl: "Končím! Jsi král japonských urážení!"
"Uh-huh... japonských urážení... proč ne..." vzdychl Max.
Podíval jsem se do knížky s kouzly a z ní vypadla fotka na které jsem byl vyfocený s mamkou, Shirem a Perrym.
Polkl jsem a v očích se mi objevily slzy.
Max vstal, přišel za mě. Objal mě a přitulil se: "Jsi v pohodě... trumbero?"
"Ona... si... nezasloužila zemřít Maxi... ona... m-měl jsem ji varovat a-"
Max mi dal pusu na tvář: "Joeli... nemohl jsi nic udělat... ale máš ještě nás... vím... chybí ti ale už s tím nedokážeš nic udělat..."
"Já vím... ale-"
"A navíc by byla pyšná... pyšná na to že se z jejího syna stal takovýto hloupoučký hrdina."
Zasmál jsem se a dal tu fotku zpět do knížky.
Tu knížku jsem uklidil a políbil jsem Maxe.
"Zůstanu navždy při tvé straně, Joeli... nemusíš se bát... máš nás."
"Já vím Maxi..." vzdychl jsem.
"Chceš palačinky?"
"N-ne Maxi to je-"
Max mě políbil a pošeptal mi: "Ještě si lehni... udělám palačinky a udělám ti kafe... přijdu pro tebe až to udělám..."
Začal jsem se smát a zdůraznil jsem: "Až 'to' udělám jo?"
Max vzdychl: "Proč ne ty vole..."
Shodil mě na postel a odešel. Ležel jsem na posteli a díval se na strop.
Pak jsem vstal a šel jsem k počítači.
Zapnul jsem ho a začal jsem vyhledávat nějaké zprávy.
Pak jsem se dočetl že prý nějaký řidič na dálnici narazil do něčeho co se hýbalo a kvůli tomu oba dva umřeli.
To něco vypadalo jako člověk ale jako kdyby byl hrozně nemocný... A od krve...? Asi kvůli té srážce...
Po nějaké chvíli jsem zespoda uslyšel: "J! MÁŠ TU SNÍDANI!"
Okay Maxi... Musíš mě až takto zkracovat?
"Hned jsem dole!" vykřikl jsem.
"DĚLEJ USURATONKACHI! NEBO TI VYSTYDNE SNÍDANĚ!" vykřikl Max.
"JO! HNED JSEM DOLE! JSI HROZNÝ BAKA!" vykřikl jsem jako odpověď.
Vstal jsem a doslova slétl schody... Prostě jsem na začátku zakopl a skutálel se dolů.
Max ke mně přiběhl: "Ježiši... ty Usuratonkachi! Co děláš?"
Polkl jsem. 
On se ke mně nahnul a pomohl mi vstát.
"Díky..." vzdychl jsem.
"Asi bych neměl na tebe tolik spěchat." zasmál se Max.
"Na-ah... jsem v pohodě..." usmál jsem se.
Šel jsem s ním do kuchyně. Všichni tam už byli a já se usmál: "Dobré ráno."
"Dobré..." usmál se Perry.
Začali jsme snídat.
Jedl jsem to pomalu. A ani ne že bych se na to těšil... To co se stalo před pár dny...
Max si toho všiml a tak se zeptal starostlivě: "Jsi v pohodě...?"
"Yup... jen to co se stalo... však víš... ta bitva a m-"
"Nebyla to ničí vina... prostě umřela a my jsme s tím nemohli nic u-"
"PROSTĚ UMŘELA?!" vykřikl Perry.
"P-Perry... já-"
"DEJTE MI POKOJ!!!" vykřikl Perry a odešel ven od nedojezeného jídla. 
Barry ( Perryho kluk - hnědé vlasy, oranžové oči :D jen tak pro rekapitulaci... o čtyři roky starší než Perry :D Perrymu je 15 a Barrymu 19) vstal a vzdychl: "Jdu za ním..."
Barry odešel a já se podrbal na zátylku: "Geez... neměli bychom to asi tak moc zmiňovat..."
"To je jedno... s tím nic neuděláš Sebe..." odpověděl Sebastian.
Dojedli jsme jídlo a pak jsme všichni šli ven.
Odpoledne jsme se rozdělili a večer jsem došel s Maxem jako první.
Seděl jsem v kuchyni a uslyšel jsem nějaké... Zvuky ze sklepa dole.
Šel jsem ke dveřím od sklepa a otevřel je. Šel jsem po schodech dolů a nikde nic.
Najednou mě něco chytilo za ruku. Všiml jsem si takového člověka.
On mě shodil na zem a chtěl mě kousnout.
Zakřičel jsem a kopl ho. Moc mi to nepomohlo.
Neměl jsem u sebe nic... A když už jsem si myslel že je po mně... V tu chvíli ho Max zabil a sundal ho ze mě.
Pomohl mi vstát a řekl: "Co to do prdele...?"
Podíval jsem se na toho člověka a polkl jsem: "M-Maxi...?"
"Mhm...?"
"Myslím... že ještě není po všem..."


DUN DUN DUUUUUUUUUUUUUUUUN! 
HEHE! DALŠÍ CLIFFHANGER! CO SE STANE DÁL?! :D