Asi rok na to se Alexandr pohádal se svým otcem. 

Při odehrávající se Filipově svatbě, již páté, strhla rozepře s nevěstiným strýcem, který nepřímo označil Alexandra bastardem.
Když se pak na něj Alexandr rozkřičel, vytasil na něj Filip meč, přičemž ale neopatrně zavrávoral a upadl.

To Alexandr vyřkl: "Tento muž vás chce vést z Evropy do Asie a přitom nedokáže přejít od jednoho stolu k druhému."

Jejich vztah s otcem se proto ochladil ještě více než doposud. A Alexandr i se svou matkou Olympiadou uprchl do Ilýrie.
Bukefalos samozřejmě cestoval s ním. Vraník se stal jeho nenahraditelným společníkem. Jen to zvíře jej nikdy nesoudilo a neočekávalo od něj nic než přátelství.

V poklidu tak žili jen několik měsícu, než se vrátili domů.

Roku 336 před naším letopočtem byl Filip zavražděn a Alexandr, který měl dosud nástupnictví nejisté, usedl na trůn. Bylo mu dvacet let.

Následovalo upevňování moci. Uskutečnily se popravy a potlačování odporu vojenskou silou. Několikrát vyjel na hřbetu svého černého druha proti skupinám povstalců. 

Bukefalos se stal vynikajícím válečným koněm. Na ruch bitvy si už zvykl, jak jen to bylo možné.