*2017, Elen*
Toho Thora jednou zabiju, dva roky se honíme za nějakýma stupidníma kamenama a co z toho? Jsme spoutaný ve vzduchu v cele a Thor si povídá sám se sebou. A k tomu, nějakým nedopatřením vám prostě vzduch nepomůže z cely.

Seděla jsem vedle kostry Karla. Seznamte se, to je kostra Karel, můj nejlepší vesmírný kámoš, protože Thor si mě nevšímá, ale má prej plán a proto tady jsme.

,,Pak jsem napříč vesmírem hledal nějaké, kouzelné barevné kameny nekonečna," povídal zase Thor.

,,Musím tě opravit, hledali jsme je dva, ne jenom ty," namítla jsem.

,,Nic jsme nenašli," opravil se a já se zašklebila, ,,za to jsem, ale narazil na stopy po ničení, na stopy po smrti, které mě zavedli až do téhle klece."

,,Jsme tady dva! To, že ovládám vzduch neznamená, že jím jsem! Kolikrát ti to budu muset říkat!" ztratila jsem nervy.

,,Ale, narazili jsme tady na tebe," usmál se na kostru, nevnímajíc mé rozhořčení.

,,To, má taky jméno, jmenuje se Karel," poučila jsem ho.

,,Myslíš, že tu budeme ještě dlouho?" zeptal se tý kostry.

,,Hlavní je, že ta kostra je neživá a baví se s ní víc než se mnou, a to žiju," protočila jsem oči.

Najednou to pod námi zmizelo a my se propadli dolů. Lebkoun, který nás tady zajal,  vstal a ty řetězy upravil abychom jsme k sobě připoutáni zády. Točilo to s námi dokola.

,,No super, z toho točení mi bude blbě," okomentovala jsem, ,,jestli budu blejt lebkoune, je to na tebe."

Zase jsem byla k němu zády.

On se ďábelsky zasmál a řekl: ,,Thor, syn Odinův."

A zase jsem vzduch.

,,Sartur, syn- běhny, ty stále žiješ. Já myslel, že tě můj otec zabil, někdy před půl milionem let," snažil se vtipkovat Thor.

,,Já nemohu zemřít, ne dokud nenaplním svůj osud a nezničím tvou vlast," odpověděl na to lebkoun.

,,Zvláštní, že to zmiňuješ, poněvadž teď mívám děsné noční můry, Asgard celý v plamenech, podléhá zkáze a ty Sarture, ty v nich pokaždé jsi," zavzpomínal Thor.

,,Tak to jsi pozřel Ragnarok, pád Asgardu, vyplnění proroctví-" nedořekl Surtr.

,,Počkej, počkej, nějak se to-" nedořekl Thor

,,Budete spolu kecat ještě dlouho?" zeptala jsem se nevrle Sartura, jelikož jsem mu byla čelem, ,,já vám klidně přichystám svatbu, ale mě už to tady nebaví."

,,Nemluv do toho Midgarďane!" rozkázal mi Sartur.

,,Takže všichni nemají rádi pozemšťany a k tomu jsi ze mě udělal kluka?!" obvinila jsem ho.

Zase jsem byla zády. Ruce jsem si snažila trochu uvolnit, nebylo to dvakrát příjemný, měla jsem ten řetěz okolo těla i nohou a ruce byly podél těla. Thor zase kecal se Sarturem. Já jim tu svatbu asi fakt udělám, Thorovi budou slušet šaty. Zase jsem byla Sarturovi čelem.

,,Thore, tvůj plán je pěkně na houby a ty nejim," okomentovala jsem nevrle.

,,Já za tohle nemůžu, točí mě to samo," bránil se Thor.

,,Nás to točí, nás!" rozčílila jsem se a zase byla zády.

Zase spolu kecali.

,,Odin na Asgardu není," byla informace co mě zaujala.

,,A kde teda je?" zašeptala jsem si pro sebe.

Najednou jsem slyšela jak se Sartur zvedl a pomalým krokem šel k nám.

Najednou chytl NÁŠ řetěz, dal ho kousek do vzduchu a kecal s Thorem.

,,Ó, to zní děsivě, upřímně vidět tě narůst a sežehnout celou planetu, to by byl spektákl, ale budu si muset vybrat variantu B, spřetrhat tyhle řetězy, strhnout ti z hlavy tu parádu a uložit ji v pokladnici na Asgardu," navrhl Thor.

,,Ragnaroku nemůžeš zabránit, proč bojuješ?" zeptal se Sartur.

,,Protože to, hrdinové dělávají," řekl Thor a přivolal Mjolnir.

,,Počkat, počkat, uvědomuješ si, že jsem tady i já?!!!" vyjekla jsem.

,,Promiň, blbě jsem si to načasoval," omluvil se.

,,ALE CO JÁ!?" zakřičela jsem vyděšeně.

,,TEĎ!" zakřičel a roztrhl řetězy.

Je tu časový posun! Snad nevadí a nepřestalo vás to bavit🤪
💃Kája💃