15# Snídaně
Šli jsme s Lokim chodbami na snídani a jakmile jsme tam došli naskytl se nám pohled na obří místnost. Rozprostíral se tam obří podlouhlý stůl a stěny byly zlaté.
,,Pomalu jako na Asgardu," řekla jsem ochromeně.
,,Tak tam nestůjte a posaďte se!" řekl Velmistr a koukl po mně.
Ten Velmistr je fakt magor, řekla jsem Lokimu v hlavě.
Dávej si na něj pozor, řekl mi v hlavě on.
Odsunul mi židli a já se posadila.
,,Díky," usmála jsem se na něj sladkým úsměvem
On se taky posadil.
,,Nuže, vy se znáte odkud?" zeptal se Velmistr.
,,To je taková vtipná historka," zasmála jsem se při nandavání jídla.
,,Strašně vtipná," pronesl ironicky Loki a začal jíst.
,,Tak mi tu strašně vtipnou historku povězte," vyzval nás.
,,No," nevěděla jsem jak začít. ,,Loki chtěl ovládnout planetu na které jsem žila," řekla jsem odlehčeně.
,,A povedlo se?" zajímal se Velmistr.
,,Skoro," řekl Loki.
,,Vůbec," poplácala jsem ho po zádech.
,,Ty jsi mi, ale podpora," řekl naoko uraženě.
Já se zašklebila a jedla.
Jakmile jsem dojedla, vstala jsem od stolu a zeptala se: ,,Kdy bude ten turnaj?"
,,Asi za půl hodiny," řekl Loki.
Jak ten to ví?
Já se zase posadila a zkoumala jídlo co má Loki. Moc vábně to nevypadalo.
,,Musíš mě furt pozorovat?" zeptal se.
Nezeptal se naštvaně, ale jako by mě tím chtěl naštvat.
,,Nedělej, že ti to vadí," vrátila jsem mu.
On dojedl a krátce mě políbil.
,,To jsem neřekl," lišácky se usmál.
,,Tak nic neříkej," políbila jsem ho.
,,Dobře vážení, já musím jít, asi za půl hodiny, nebo jak to vy říkáte, bude finále, tak doražte," oznámil v rychlosti Velmistr a odešel.
Já se rozesmála.
,,Asi jsme ho vyštvali," řekla jsem a vstala společně s Lokim.
Loki šel napřed, já se rozeběhla a jakmile se otočil už nic nestihl a já skočila na jeho záda.
,,Jeď můj oři, s větrem o závod!" rozkázala jsem a zasmála se.
On si mě přidržel rukama a pomalu šel chodbou, najednou prudce zahnul ke stěně. Sundal mě z něj a na stěnu mě přimáčknul.
,,Já vim, že bych to zase neměla kazit, ale já potřebuju na záchod," zasmála jsem se.
Loki si povzdechl a zasmál se. Ukázal na jedny dveře a já tam rychlochůzí došla, vykonala jsem potřebu a šla zase za Lokim.
,,Jsi stále krásnější," pochválil mě.
Já se zasmála a šla k němu. On mě dravě políbil a já se pousmála. Odtrhli jsme se od sebe, koukali si do očí a já mu dala ruce kolem krku.
,,Říká se, že, když na někoho koukáš osm vteřin beze slov, chceš ho buďto zabít nebo ho miluješ," řekla jsem po nějaké chvíli co jsme na sebe jen koukali.
,,A jaká verze jsi ty?" zajímal se.
,,U tebe samozřejmě ta druhá," řekla jsem upřímně.
,,Tak to jsme na tom stejně," řekl a políbil mě.
,,Ty miluješ sám sebe?" zeptala jsem se po polibku.
,,Jestli-že jsem já tvůj ichtyl, ty seš moje ukecaná víla," řekl.
,,Vysvětli mi význam těchto slov, nikdy bych nečekala takový název zrovna od tebe," požádala jsem ho.
,,Jsi ukecaná a krásná!" řekl nahlas a políbil mě.
,,Mám pocit, že bychom měli jít," zauvažovala jsem.
,,Jak říkám, moje ukecaná víla," zavrtěl nechápavě hlavou.
,,Alespoň jsme svoji," usmála jsem se spokojeně.
,,Ty jsi občas k nepochopení," řekl a krátce mě políbil.
,,Jdeme ichtyle," zavelela jsem a šla.
,,Je ti doufám jasné, že se tady nevyznáš?" doběhl mě.
,,Taky pravda," zauvažovala jsem. ,,Tak mě veď má dobrá vílo," zasmála jsem se.
On mě jenom propálil pohledem a šel.
Další pozdní kapča!!! Snad se líbilaa, určo napište názor, budu moc ráda! Tak já jdu spát, jsem mega unavená i takhle brzo, tak ahojj!
💜Kája💜
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro