Tato kapitola obsahuje scénu pro dospělé.

**

Zcela bez mučení přiznávám, že jsem se styděla. Jasně, že fyzického kontaktu mezi námi za tu dobu bylo až až. Milovala jsem, když se s ním můžu mazlit a neostýchala jsem se ho dotýkat. Na začátku možná, ale všechno tohle mezi námi započalo už před hodně dlouhou dobou na to, abych si zvykla.

Jeho tělo mi nebylo cizí a nejspíš i proto, že jsem byla od přírody ten více dominantní typ, jsem veškerý ten kontakt iniciovala já. Od zmíněného mazlení, kdy jsem ho s chutí líbala a dotýkala se ho všude, až po uspokojování ústy.

Tak trochu to byla má taktika, protože jsem si myslela, že tomu neodolá žádný chlap a on prostě nebyl výjimka. Bylo to ještě v době, kdy jsem se spolu jen kamarádili a volné chvíle si zkracovali podobně příjemnými činnostmi. Po tom, co jsem to jednou, zcela neplánovaně udělala, z něj opadlo trochu toho studu.

Jenže ten stud opadl pouze na jedné straně – čili nevadilo mu, že je přede mnou nahý a nevadilo mu, když jsem se ho dotýkala a věci iniciovala.

Ale akce z jeho strany pokulhává, a to je ten problém. Pořád se ostýchá se dotknout mě, a tak je jasné, že jsem z jeho strany podobné věci čekat nemohla. Úplně mu to nezazlívám a popravdě jsem to přestala řešit po tom, co jsme spolu skutečně začali chodit a začali spolu i spát. Vždyť v tom bylo fyzického kontaktu až až, stačilo mi to. Líbí se mi podobné aktivity, ale závislá na tom fakt nejsem. Občas bylo fajn celý ten intimní život trochu okořenit a zkusit něco nového. To jsme dělali, no pořád to zůstalo v té linii normálního sexu. Maximálně tam opět proběhlo něco z mé strany ve prospěch jeho.

A právě teď, po celé té době, to má být opačně.

„Není ti pod tou dekou vedro?" zeptala jsem se, když pod ní zalezl, takže mu nešla vidět ani hlava.

Já se cítila dobře, ale to jen proto, že mě zakrývala těsně k pasu. On se tam musel přece smažit, což?

Chytila jsem její cíp s úmyslem ji prostě na chvíli dát pryč, ale překvapila mě jeho ruka, která mi v tom zabránila.

„Ne, chci být zakrytý," ozvalo se z pod ní a já fakt měla, co dělat, abych se nerozesmála.

Vlastně mě bavila už jen ta scéna, kdy se z rudými tvářemi soukal pod ní. Několikrát jsem mu opakovala, že to opravdu nemusí dělat, že je to v pohodě a nebudu se zlobit. Zcela mě však ignoroval a celý se tam schoval.

„Dobře," odvětila jsem klidně a ruce si dala za hlavu, abych ji trošku vyvýšila.

I když... někdo tak velký pod tenkou dekou byl skutečně k nepřehlédnutí.

Chvíli jsme oba setrvali v tichu a já začala být nervózní, jestli vůbec k něčemu dojde.

Silně jsem pak sebou cukla, když mě jemně chytil za nohu.

„Promiň,"

„V pohodě, jen jsi mě polekal," komentovala jsem to a nechala ho, ať mi nohy pokrčí tak, jak chtěl.

Byl to divný pocit, přišla jsem si v první chvíli jak u doktora, přestože mi do rozkroku nekouká on, ale můj přítel. Vím, že to nedělal schválně, ale můj pocit nejspíš pramení z celé té atmosféry tady. Nechtěla jsem ho znovu přemlouvat, ať to nedělá, aby se pak ještě neurazil, že to od něj nechci. Jenže to, jak to všechno protahoval, mě znervózňovalo víc, než abych se cítila jakkoli vzrušená.

To abych se s takovou modlila, že ten orgasmus fakt mít budu, nebo z toho bude špatný ještě víc než doposud.

Zrovna jsem se chtěla nadechnout, když jsem ucítila jeho rty, jak líbají vnitřní stranu mého stehna. Příjemně to zašimralo, a když začal mířit pořád výš, všechny chloupky na těle se začaly stavit do pozoru.

Několik vteřin se zdržel na tom místě, nebezpečně blízko samotného středu. Nejspíš to bylo jen několik centimetrů, protože když vydechl nosem, cítila jsem to a několikrát jsem měla pocit, že se mě tam i dotknul.

Nemálo se mi líbilo, když pak svými dlaněmi přejížděl od kolen nahoru. Hodně pomalu a velmi něžně, až jsem si chvílemi myslela, že se mi ten dotek zdá.

Pak se polibky dopracoval do zdárného cíle. Testoval to místo kolem hodně opatrně, a když jsem to čekala nejmíň zatlačil na něj více a vzal malý kousek té nejcitlivější kůže na mém těle do úst.

To už se má maličkost nezdráhala a ozvala se v odpovědi, dávajíc tak najevo, jak se jí to líbí. Tohle bylo zatraceně příjemné. Dostávalo mě to do varu, to beze všeho.

Mazlil se s tím místem hodně dlouho předtím, než se rozhodl zapojit jazyk. Tím měl šanci prozkoumat daleko více a způsobit mi tak nemálo další slasti. Hromadil se ve mně příjemný mravenčivý pocit, no stále se držel na té stejné úrovni.

„T-tak co?"

Nechal toho všeho na chvíli, což mě donutilo zpátky otevřít oči a pohlédnout na něj dolů.

„Dobré," usmála jsem se, i když mi to dalo opravdu dost práce.

Dech se mi zrychlil a naráz jsem si přišla, jako bych běžela maraton. To jsem na velmi dobré cestě, tipuji. Takhle to totiž většinou začíná.

„Dobré je za tři," zamračil se.

„Fajn, tak... víc nahoře,"

Sotva jsem to dořekla, jeho hlava zmizela pod dekou. Trvalo jen pár vteřin, než jsem ho znovu ucítila, jak líbá pro změnu má třísla.

Očividně na to jde z druhé strany a já tak nějak doufám, že díky tomu odhalí přesně to správné místečko.

„Jo!"

Cukl sebou a ani se mu nedivím, jenže já nemohla ztlumit svůj hlasový projev. Sotva totiž došel k onomu malému knoflíčku – ve kterém se mimochodem schovává rozhodně nemalý počet nervových zakončení na to, aby mi to vysněný orgasmus přivodilo – a mohla jsem se slastí zbláznit.

Nesoustředila jsem se na jeho ruce, které mě chytily za boky, nejspíš ve snaze mě udržet na místě. V hlavě jsem měla jen to, jak mi ta vlna rozkoše prostupuje od mého středu až na horu. Velmi, velmi pomalu, protože i tempo, které zvolil, bylo pomalé. Pomalu ale jistě se zvětšovala a já s jistotou věděla, že jestli to teď neskončí, tak zažiju jeden z nejsilnějších vyvrcholení ve svém životě.

A že teď, když jsem ho měla nadosah, jsem si v životě nic nepřála více.

Prsty jsem zabořila do polštáře, na kterém jsem ležela a cítila, jak ho drtím. Zpovzdálí jsem slyšela své vlastní steny, ale přišlo mi to až moc vzdálené. Neměla jsem teď ani čas se pozastavovat nad tím, že já normálně ani hlasitá nebývám.

My oba jsme při milování velmi tišší. Až mě to samotnou překvapuje. Někdy pro mě bylo těžké držet všechny vzdechy v sobě, ale úplně nemožné to nebylo.

Teď? Vůbec jsem to neovládala. Sám vycházel jeden za druhým a na svolení se mě rozhodně neptali.

Hlava se mi začala motat z přehršle krásných pocitů, které na mé receptory útočily ze všech stran. Už se to blížilo. Ten vysněný konec.

„K-kookie, přesně, tam," sama sobě jsem zněla spíše, jakože mě mučí, než že mi dělá dobře, ale nemohla jsem si pomoct.

Téměř.

Oči jsem otevřela dokořán, když přestal.

„Co děláš?!" obořila jsem se na něj a v očích cítila slzy.

Zvedla jsem hlavu a naštvaně ho probodla pohledem, zároveň sledujíc, jak odhazuje deku někam pryč.

„Nemůžeš jen tak přestat, ne teď! Ty jsi ale pitomeček!" zaklela jsem a práskla hlavou zpět do polštáře.

Ještě pořád jsem si přišla otupělá z celého toho zážitku, který mi byl nadosah. O to víc mě to rozohnilo. Byla jsem tak blízko! Tak blízko a on toho nechá! Udělal mi to schválně nebo co?

„Promiň, ale bylo tam fakt nesnesitelné vedro," začal se soukat nade mě.

Měla jsem tendence ho odstrkovat, protože mě neskutečně naštval. Já bych mu tohle nikdy neudělala. Určitě věděl, že jsem skoro tam, já to na něm vždy poznám a o to víc se snažím, protože ho tam chci dovést. Není to snad účel toho, proč to děláme?

Jasně, že je!

„To nemůžeš! Nemůžeš mi tohle dělat, a pak toho nechat, jsi vůbec normální?" zavrčela jsem.

„Ale já nekončím," šeptl mi do ucha sotva slyšitelně.

Jakmile to řekl, přestala jsem se bránit jeho blízkosti a dobrovolně ho nechala, ať si mou nohu obmotá kolem pasu. Když to udělal a vzápětí pohnul svými boky, slast byla zpět.

Možná maličko pominula, no pořád byla dost silná na to, abych došla ke svému, teď už pomalu vymodlenému, vrcholu.

Objala jsem ho svými pažemi přesně tak, jak to mám nejradši a byla více než vděčná, že tentokrát veškerou iniciativu pobral sám. Moje tělo se opět začalo třást a cukat v milostné křeči.

Chtěla jsem ho u sebe stisknout a už nepustit, ale něžně odstranil mé ruce, pokládaje je vedle mé hlavy, kde zůstaly bezvládně ležet. Neměla jsem šanci s nimi pohnout, protože moje tělo vůbec neposlouchalo mou hlavu. Žádná vůle ani síla, nic z toho jsem aktuálně neměla.

Proto jsem se nezmohla na protesty, když se nadzvedl, stále nás nerozpojujíc a rukou zamířil dolů až k mému bříšku. Nechápala jsem, co dělá a ani jsem neměla chuť to zjišťovat. Byla jsem od toho jen malý kousek a chtěla se tím nechat naprosto pohltit.

Jenže pak, když se svým prstem dostal zpět k pahorku lásky a i níž, kde mi ještě před chvíli způsoboval slast svými ústy, přišlo to.

A bylo to to nejsilnější, co jsem kdy zažila.

A nejkrásnější.

Nejúžasnější.

Nejnádhernější.

A... je po mně.

Ten pocit byl tak intenzivní i díky tomu, že jsem měla šanci ho zažít dřív než on. Proto jsem si při jeho doznívání stále mohla užívat úžasu, které mi jeho tělo poskytuje v mém.

Netrvalo to sice moc dlouho, ale nejsem schopná to říct s jistotou, protože všechno kolem mě bylo jako v mlze, a to včetně samotného času.

Musela jsem to vydýchat, protože jakmile odešel z tepla mého těla, zacítila jsem, jak mě všechno bolí. Každý jeho kousek. Každý sval. Ale byla to hrozně příjemná bolest. Takovou snad zažívám zcela poprvé.

„Tak... jaké to bylo?" vylezlo z něj udýchaně, když se složil vedle, dávaje mi tak dost prostoru na to, abych se vzpamatovala.

Za to jsem mu teď byla vážně vděčná.

Zavrtěla jsem hlavou, neschopná najít slova, a pak se mi rty rozšířily v úsměvu.

„Pojď sem," pobídla jsem ho ukazováčkem, a když mi byl nadosah, spojila jsem naše ústa v krátkém romantickém polibku.

„Bylo to skvělé," zamumlala jsem, pořád ho pusinkujíc.

Setkala jsem se jen s odezvou ve formě smíchu, a následně mě jeho paže zabalily do obětí. Pohodlně jsem se v jeho náruči uvelebila a nasála vůni, která kolem se kolem nás vznášela.

„To jsem rád, v jednu chvíli z tebe šel fakt strach," řekl tiše a oba jsme se na tom uchichtli.

„Taky proto, že jsem byla pekelně naštvaná. Myslela jsem si, že to vážně vzdáš a necháš mě takhle," píchla jsem ho do ramene.

„To bych ti přece neudělal, za co mě máš?" zamručel uraženě.

„No já nevím, někdy se v tobě nevyznám, víš? A někdy nevím, co čekat," přiznala jsem.

„Snad jsem tě teda přesvědčil," sklonil hlavu do mé úrovně.

„Uhm," uculila jsem se a nechala si věnovat několik dalších polibků.

„Teď alespoň vím jak na to, abys měla orgasmus pokaždé," zakřenil se.

„Jo, bezpochyby jsi kápnul božskou," protočila jsem očima, opírajíc naše čela o sebe.

Chvíli jsme na sebe s úsměvy koukali a mně pořád více docházelo to, jak ráda ho vlastně mám. A není to proto, že mi před momentem přivodil ten nejlepší orgasmus v mém životě. Jsem do něj zkrátka zamilovaná. Až po uši.

„Miluju tě," měla jsem nutkání to říct.

„Taky tě miluju," odvětil a nádherně se usmál.

***

Omg! Já to fakt napsala, vůbec se mi tomu nechce věřit. Co na to říkáte? Dobrý aspoň trochu? Fakt jsem se snažila :).

Ještě jednou přeji vše nejlepší do nového roku!

Andy