Harry Brumbála pozoroval a čekal, kdy se dozví účel jeho návštěvy. Pochyboval, že se jednalo o něco, co by nemělo spojitost s Voldemortem.

„Jak se cítíš, Harry?“

„Jako by mě přejel parní válec tam a zase zpátky.“

„Ty víš na co jsem se ptal, Harry.“

Mladík si povzdechl. Samozřejmě věděl, že se Albus ptá na něco jiného.

„Co chceš slyšet, Albusi?“

„Nejlépe pravdu.“

„Pravdu?“

Harry se nevesele uchechtl a upil čaje.

„Na pravdu není vhodná doba. Díváš se na mě stejně jako profesor. To opravdu čekáte, kdy se zhroutím? Nejsem naivní, Albusi. Je válka, není čas na to, abych přemýšlel nad zradou kamaráda. Předpokládám, že není první ani poslední v téhle válce.“

„Máš pravdu. Nikdy nemůžeš vědět, kdo tě zradí.“

„Kvůli tomu jsi určitě nepřišel, tak co se děje?“

„Došlo k dalšímu útoku.“

Harry čekal, jestli bude ředitel školy pokračovat, ale když mlčel, převzal slovo.

„Další o kterém Severus nevěděl, že jo?“

„Bohužel. Vůbec se mi to nelíbí.“

„A co s tím chceš dělat?“
Brumbál se na Harryho dlouho díval než mu odpověděl.

„Asi bychom měli přejít k další části tvého tréninku.“

„Vypadá to, že pomalými kroky Severuse odstřihává od hlavních informací. To začíná být zbytečně nebezpečné. “

„Je to tak. Víš, že jsem s tímhle řešením od začátku nesouhlasil, ale obávám se, že není zbytí.“

„Hodně jsem o tom přemýšlel a mám plán, jak to udělat méně nebezpečné.“

„Harry-“

„Albusi, stojím si za tím, co jsem řekl ráno. Tahle válka musí skončit a rychle. Víš, že jsem za to ochoten dát jakoukoliv cenu.“

Brumbál sklouzl pohledem k východu z obývacího pokoje a zpátky k Harrymu, který pokračoval.

„Budu potřebovat mluvit s Ronem. A taky.... nechci, aby to Severus věděl.“

„To není dobrý nápad, Harry!“

Mladík si povzdechl a zavřel oči. Nechtěl pozorovat Albusův výraz a odpovídat na zbytečné otázky.

„Pokaždé, když si ho Voldemort zavolá, sedím u dveří a poslouchám, kdy se vrátí, jestli není zraněný nebo nepotřebuje pomoc. Možná, že z jiného důvodu než já, ale má o mě obavy a nehodlám mu přidělávat starosti. Nemusí vědět co dělám, dokud to nebude nezbytně nutné.“

„Nemám z toho dobrý pocit.“

„Já taky ne. Ale byl jsi to ty, kdo chtěl, abych si uvědomil proč jednám tak, jak jednám. Teď už to vím. Proto jsem se tak rozhodl.“

Harry měl stále zavřené oči, proto neviděl, že se Albus nedívá na něj, ale na Severuse stojícího ve dveřích. Chtěl se zapojit do rozhovoru, ale jediný ředitelův pohled ho umlčel. Pochopil, že má Brumbál důvody, proč mu nedovolí protestovat. Vycouval, přesto však zůstal v doslechu.

„Jak myslíš, Harry. Ron je ještě ve škole, Remus ho hlídá.“

Mladík konečně otevřel oči a po jeho předchozím rozpoložení nebylo ani památky. Teď se v nich zračila neústupnost a odhodlání.

„Chci s ním mluvit.“

„Dobře, zavedu tě za ním.“

Rychlým pohledem zkontroloval, že Severus není vidět a doufal, že chápe situaci. Přešel ke krbu a spolu s Harrym se letaxoval do věže, kde byl zamčen Ron Weasley.
Severus stál opřen o zeď a snažil se pochopit, čeho byl svědkem. Co má Harry v plánu a proč mu to kruci Brumbál vůbec dovolí?