„Jak jsem ti již vysvětloval, Severusi, kouzlo svázání je jedinečný způsob ochrany. Jelikož však jeho udržování vyžaduje ohromné množství magie, je pro běžné čaroděje nevhodný. Jak se však zdá, Harry má pro ochranná kouzla včetně svázání talent. Abys to správně chápal Severusi, pokud svázání použiji já, má svá omezení. Nemohu svázat více lidí a nemá ani neomezenou dobu trvání. Mé nejdelší svázání přestalo účinkovat přibližně po půl roce. Zato Harry, již ochraňuje více jak deset lidí a ani po roce se účinnost nesnížila.“

„Jak přesně taková ochrana funguje?“

Severus si nedokázal vysvětlit, proč se mu tak příčí představa svázání. Něco mu na tom nesedělo a Brumbálův rychlý pohled k Harrymu mu jen potvrdil jeho domněnky.

„Než ti to vysvětlím, rád bych, abys to viděl.“

Poodešel pár kroků dozadu a kývl na chlapce, který se posadil na zem. Vypadalo to, že ví co ho čeká.

„Teď buď tak laskav na zaútoč na mě některou z nepromíjitelných, Severusi.“

„To nemohu udělat!“

„Jsem pod Harryho ochranou. Nemůžeš mi ublížit.“

Severus zvedl hůlku, rozhodnut použít jen Imperio, které nemohlo nijak zvlášť řediteli uškodit.

„Imperio!“

Zaklínadlo vypadalo, že Brumbála zasáhlo, ale nic se nestalo. Nemohl ho ovládat.

„Harry?“

Severus stočil pohled na mladíka a viděl jak Harry hluboce vydechl a otevřel oči.

„V pořádku. Skoro jsem to necítil. Pokračujte.“

Necítil? Jak necítil? Chcete říct, že...

„Brumbále,-“

„Pane profesore, nechte si otázky na později a pokračujte. Rád bych si ještě napsal úkoly.“

Severus otevřel a zase zavřel ústa. Ten kluk byl naprosto nepředvídatelný. Pevně stiskl zuby, aby se nerozčílil a obrátil svou pozornost zpět k řediteli.

„Vyzkoušej další, Severusi. Myslím, že není nutné ti napovídat, zbývají už jen dvě.“

„Crucio!“

Nic! S Brumbálem to ani nehlo, zato Harry dýchal, jako kdyby uběhl maratón a silně si tiskl předloktí. Snape rychle zrušil kouzlo a aniž by přemýšlel, vykročil k mladíkovi.

„Pokračujte!“

Harryho hlas zněl tvrdě a neústupně, přesto se lehce chvěl.

„Severusi, ta poslední...“

„Ale-“

Nedokázal se hnout. Začínal chápat, jak asi svázání může fungovat a nezamlouvalo se mu, co se asi stane, když použije tu nejhorší kletbu.

„Harry ví co dělá, nemusíš mít obavy. Tohle má dva účely. Za prvé, uvidíš, že jeho ochrana je opravdu účinná a za druhé, Harry sám trénuje, zda dokáže plně ovládat svázání.“

Nelíbilo se mu ani zdaleka kam tohle směřuje, ale čím dříve to udělá, tím dříve snad bude po všem.

„Avada Kedavra!“

Jak předpokládal, ředitel stál stále na svém místě a Potter naštěstí žil. Sice vypadal, že se každou chvíli zhroutí, ale žil.

„To bychom měli, teď prosím použij nějaké běžné zaklínadlo. Nebudu se bránit, abys viděl výsledek.“

„Mdloby na tebe!“

Brumbál se skácel k zemi. Severus to nechápal. Ihned k němu přiskočil a probudil ho.

„Výborně Severusi!“

Brumbál se i přes svůj věk rychle postavil a široce se se usmíval.

„Svázání poskytuje ochranu před černou magií. Ve starých svazcích bylo popsáno jako druh závazku, kdy sesílající přebírá zodpovědnost za bolest druhé osoby. Proto by běžný kouzelník trpěl mnohonásobně více a nakonec by zemřel. Harry cítí, když se ke svázanému blíží kouzlo černé magie a následně pocítí i jeho sílu. Ale ne v takové míře, aby mu to ublížilo.“

Severus se díval na Pottera. Vypadal unaveně, ale v pořádku. I když si podezřele rychle schoval ruku do kapsy. Snape měl tušení, že vše není tak v pořádku, jak se Harry snaží ukazovat.

„Myslím, že dnes by to stačilo. Jsem si jist, že máš spoustu otázek a Harry ti je jistě rád zodpoví, ale nechme to na zítra. Harry, vem nás zpátky.“

Opakoval se stejný scénář, jako když cestovali na onu louku a Severus stále netušil, jakým způsobem se tam a zase zpátky vůbec dostali. Ale rozhodně dnes na vlastní oči poznal, že síla Harryho Pottera je opravdu neuvěřitelná. Ten hoch rozhodně má šanci porazit Pána zla.