O dalších deset let později...

„Tati! To nemyslíš vážně!“

„Ale myslím!“

„Strejdo Harry, řekni mu něco!“

Harry, který se nenápadně pochechtával do rukávu se na Julii podíval zcela vyděšeně.

„Mě do toho netahejte!“

„Ale no ták, tati! Copak ty jsi v sedmnácti nechodil na zábavu? A na rande?“

To už Harry nevydržel a začal se nahlas smát. Severus se na oba nebelvíry zamračil.

„Sedmnáct ti bude až v září. A ne, já nechodil ani na zábavy ani na rande. Plně jsem se věnoval studiu.“

Julie zaúpěla a stočila svou pozornost na Harryho, který se stále smál.

„A ty?“

„Na mě nekoukej! Já se nikdy bavit nechodil ani neradil!“

„U Merlina! Jak jste se vy dva mohli dát dohromady, když jste ani nebyli na rande? Harry, jste strašně staromódní!“

Julie se otočila a uraženě odpochodovala do svého pokoje.

„Jsi hrozně přísný, Seve.“

„Zato ty by jsi ji klidně pustil, ať si celou noc dělá co chce!“

„To úplně ne. Povolil bych ji randění akorát do půlnoci.“

Harry se víceméně dobře bavil. Neškodné hádky mezi Severusem a Julií byly téměř denním chlebem. Z malé holčičky se stala mladá dívka, která nechápala, proč jí rodiče nic nedovolí.

„Merline, ty to vidíš!“

„Měl bys ji pustit.“

„Harry-“

„Počkej Seve, poslouchej mě. Ať se ti to líbí nebo ne, je v ní kus Pottera a co bych udělal já po takovém zákazu?“

Severus si útrpně povzdechl.

„Do půlnoci, ani o minutu déle.“

Harry se široce usmál a v očích mu hrály triumfální hvězdičky. Vyhrál, zase. I když, jeho jeho největší životní výhrou byl muž naproti.

Ač v Severusově tváři přibylo pár vrásek a ve vlasech se objevilo pár šedin, stále pro Harryho byl tím nejpřitažlivějším a nejúžasnějším mužem pod sluncem.

„Zlato?“

„Hm?“

„Půjdeš se mnou na rande?“

„COŽE?!“

„Slyšel jsi. Pojď se mnou na rande.“

„Co tě to u Merlina popadlo, Harry? Nemyslíš, že jsme už staří na randění?“

„Jul mi připomněla, že jsme nikdy nebyli na rande. A když jsme začali jezdit na dovolené a podobně, tak už jsme byli manželé. Proč bysme to nemohli dohnat?“

„Harry, vždyť mi bude šedesát a ty mě zveš na rande!“

„No a? Na šedesát rozhodně nevypadáš a energie máš kolikrát více než já.“

„Je vůbec nějaká šance že od toho šíleného nápadu odradit?“

Harry se zazubil a nadšeně zavýskal.

„Ne.“

Severus nechápal jak málo stačí k Harryho radosti, když pozoroval jak téměř vtančil k Julii do pokoje, aby jí oznámil, že může jít ven a že dokonce i oni dva budou mít rande. Ne, vedle Harryho se na šedesát rozhodně necítil.