Nervozita z Harryho pomalu opadávala a začínal se cítit trochu pohodlněji. Zatím se rozhovor se Snapem ubíral správným směrem a Harry mohl odsunout dotěrné myšlenky, vyvolané včerejším rozhovorem s Brumbálem, stranou. Většina Severusových otázek se týkala toho, jak funguje jeho magie. Cítil se pyšně, když viděl upřímný zájem a v některých chvílích i obdiv. Bylo příjemné vědět, že ho Severus nepovažuje za budižkničemu, který nic nedokáže.

„Když se nad tím zamyslím, naprosto chápu, proč je potřeba udržet vaši moc v tajnosti. Nejedná se jen o Pána zla, věřím tomu, že by po vás šlo hodně lidí, kteří touží po moci a slávě.“

„Asi máte pravdu.“

„Včera jste při souboji s ředitelem udělal velkou chybu, víte o tom?“

Harrymu se údivem rozšířily oči a jeho tváře zčervenaly.

„Ano vím.“

„Tak proč jste to udělal? Měl jste se soustředit na svého soupeře.“

Mladík se rozhodl pro částečnou pravdu, lepší než úplná lež.

„Tohle všechno podstupuju proto, abych mohl ochránit lidi kolem sebe i všechny ostatní. Jaký by to pak mělo smysl, kdyby mé vlastní kouzlo zasáhlo někoho z těch, které chci chránit?“

Harry se pomyslně poplácal po rameni. Ani Snape za touhle odpovědí nemůže vidět více než tam je.

„To je možná pravda. Rozhodně tak, jak jste to podal, ovšem jaký by to mělo smysl, když byste jednoho ochránil a další by byli v nebezpečí, protože vy byste byl mrtvý?“

Tak jak to Snape podal to dávalo smysl a Harry se cítil hloupě.

„Každopádně děkuji.“

„Eh?“

„Přece jen jste přede mě postavil štít, ať už to byla sebevětší hloupost.“

S potěšením pozoroval jak mladíka vyvedl z míry. Líbilo se mu, jak na něj Harry nepřiměřeně reaguje. Teď se však dostávali k tématu, kde Severus očekával problémy.

„Byl bych rád, kdybyste mi vysvětlil působení svázání.“

Harry překvapeně zamrkal.

„Myslím, že vše vám už včera vysvětlil ředitel.“

„Jste si jist, Pottere?“

„Ano, pane.“

„Například vůbec nevím, jak to působí na vás.“

Harrymu se divoce rozbušilo srdce. Dostávali se na tenký led a Harry netušil jak z toho vybruslí. Ani Albus neví jak přesně působí svázání, ani jeden z jeho svázaných se nedostal do spárů černé magie. Ne, dokud působilo svázání.

„N-na mě? Nijak zvlášť. A-asi jako když dostanu pohlavek?“

Kruci, nic lepšího jsi nemohl vymyslet?

Severus se zatvářil jako lovec, který spatřil ideální kořist.

„Uzavřeme dohodu. Přestaneš mi lhát, Harry “

Na oslovení Harryho si dal zvlášť záležet a cíleně jeho jméno zdůraznil. Bylo zajímavé sledovat jak z Harryho obličeje mizne barva.

„Nevím co máte na mysli, pane. Pokud nemáte další otázky, půjdu do pokoje.“

Harry se postavil, ale vzápětí ho zastavila Severusova ruka.

„Tak mám ještě jednu otázku. Od čeho to máš?“

Bleskurychle vyhrnul Harryho rukáv a odhalil tak obvaz, nyní již zbarvený prosakující krví. Když vzhlédl do mladíkovy tváře, viděl v ní strach. Co ho tak vyděsilo? Co dalšího ještě tají? Nehodlal ho pustit bez odpovědí.

„Tentokrát nelži. Vím, že po souboji jsi měl ruku ještě v pořádku a začal jsi si předloktí tisknout až po svázání.“

Harry zbledl ještě více a jeho výraz jasně vypovídal o tom, že uvnitř panikaří. Tohle bylo opravdu nadmíru podezřelé.