Severus kráčel jistým krokem ke krbu, ovšem Harry ho nenásledoval. Tázavě se na něj otočil.

„Pottere?“

„Ještě zde zůstanu, pane.“

Nechal je tedy o samotě a jakmile zmizel v krbu, Harry se rozzuřeně otočil na Brumbála. Ten pohotově seslal kouzla na obrazy i dveře, aby nebyli slyšeni.

„Co jsi tím sledoval? Čekal bych cokoliv, ale že vystavíš Severuse nebezpečí mě opravdu nenapadlo!“

„Severuse?“

Harry se zarazil. Ani si neuvědomil, že použil Snapeovo křestní jméno. To ovšem nic nemění.

„To je snad jedno! Kdybych nezasáhl, tak ....“

„Tak co, Harry? Profesor by byl raněn. Je válka, mohlo by se to stát kdykoliv jindy!“

Mladík se na ředitele školy nevěřícně díval a lámal si hlavu nad tím, zda muž před ním je opravdu Albus Brumbál.

„Jak to můžeš říct? Podstatou mé magie je ochrana! Nepřežil bych, kdyby se mou vinou dostal na ošetřovnu! “

Brumbál usedl za stůl a shovívavě se na Harryho podíval. Nyní už věděl s naprostou jistotou, že karty se obrátily.

„Když jsem tě ubytoval u Severuse, očekával jsem samé problémy. Ovšem ty jsi mě překvapil a postavil ses ke své situaci čelem a zachoval se jako dospělý muž. Ale Harry, tvé názory a chování vůči profesoru Snapeovi se změnily téměř od základů a musíš uznat, že to je podezřelé. Začínal jsem mít jisté tušení, které jsem si potřeboval ověřit. A nemýlil jsem se.“

Harry byl naprosto zmatený a vůbec nechápal, o čem to vlastně Albus mluví. Možná za to mohla únava nebo tepající bolest levé ruky, ale opravdu netušil co právě slyšel.

„Asi ti moc dobře nerozumím.“

„Už jsem ti Harry říkal, že tvé chování vypovídá o tom, že máš Severuse rád. Dnes jsem se pouze utvrdil ve svých domněnkách. Jednoduše a prostě jsi se do profesora lektvarů zamiloval, chlapče.“

„To je blbost!“

„Opravdu? Tím bych si nebyl tak jistý, Harry. Kdyby proti tobě stál Smrtijed a ne já, zcela pravděpodobně by tě zabil, ve chvíli kdy ty jsi chránil Severuse. A vím, že jsi si toho plně vědom, přesto jsi riskoval vlastní život pro Severuse Snapea. Tak co jiného než láska to může být? Šlo především o to, aby sis to ty sám uvědomil.“

„Ale proč? Proč tak trváš na tom, abych si uvědomil něco, co nejspíš není vůbec pravda!! Mým úkolem je zbavit kouzelnický svět Voldemorta a ne řešit takovéhle hlouposti.“

„Myslíš si, že je to hloupost? Ve chvíli, kdy si uvědomíš, že máš něco, za co bys položil život, tvůj boj se změní. Má to však i své mínusy. Kdyby se o tvých pocitech dozvěděl Voldemort, neváhal by a využil by Severuse proti tobě.“

Harrymu konečně docházela podstata Albusových slov, přesto si ale nehodlal přiznat něco tak absurdního jako lásku ke Snapeovi. Vždyť je to jeho profesor! A je starší o... No o dost!

„Měl bys jít, Harry. Ráno moudřejší večera.“

Harry se ani nerozloučil a vstoupil do krbu. Ve svém pokoji si vytáhl z kufru obvaz a zamířil do koupelny. Byl rád, že Snape již spí a on ho do rána neuvidí. Po rozhovoru s Albusem, by se zřejmě nedokázal na profesora ani podívat.