Michelle

Jen co Tom odešel na večeři se svým bratrem, do které jsem ho musela dokopat, jsem šla prozkoumat zbytek domu. Nechtěl mě nechat samotnou, tak moc se o mě bál. Bylo to... sladké.
Bylo to tu obrovské. Místnost s různými hudebními nástroji, posilovna, bazén, sauna, domácí kino,.. co chvíli jsem měla pocit, že jsem se ztratila.
Došla jsem do kuchyně s úmyslem najít nějaké cereálie, kterými bych zaplnila svůj kručící žaludek. Svůj lov jsem úspěšně skončila s krabicí Hraběte čokuly v ruce. Při druhém soustu začal můj žaludek protestovat a já byla nesmírně ráda, že jsem si prošla dům a pamatovala si, kde je koupelna.
Když jsem vyprázdnila svůj skrovný obsah žaludku zůstala jsem sedět na zemi. Co se to s tebou stalo Micho? Vážně je z tebe troska, co v době udrží jen drogy? Donutila jsem se opatrně vstát a rozhodně zamířila k mému útočišti v Tomově pokoji. V půlce cesty se mi zatočila hlava a tak tak jsem se udržela na nohou. Takhle to dál nejde. Celá pravá strana obličeje mě bolela. Kdybych se podívala do zrcadla, uviděla bych obrovskou podlitinu, táhnoucí se od spodní čelisti až k lícní kosti.
V pokoji jsem popadla kabelku a hledala v ní hřebínek, ve kterém jsem měla schované to nejcennější. Záhy jsem ho našla a ani jsem se neobtěžovala jít do koupelny. Po chvíli droga zabrala a já cítila nesmírnou úlevu. Když jsem vracela věci zpět do úkrytu a dala zpět gumovou část se štětinami s úlekem jsem zjistila, že to byla poslední dávka, kterou jsem měla.
Sebrala jsem ze stolu kabelku a zapadla do koupelny. Mejkapem zamalovala nejhorší kruhy pod očima a modřinu na obličeji, pročesala řasy řasenkou a rozpuštěné vlasy stáhla do pevného drdolu.
V pokoji na sebe hodila své jediné černé džíny, k tomu červený top s velkým vystřihem, napsala Tomovi smsku, sebrala ze stolku klíč, který mi Tom půjčil a šla sehnat peníze jediným způsobem, který jsem znala.

Tom

"Ne Bille, prostě si myslím, že potřebuje pomoct, to je všechno. Přece nenecháš zmlácenou, znásilněnou holku uprostřed ulice."

"Stejně mě nepřesvědčíš, že v tom není něco víc. Nikdy si ze sebe nedělal útulek pro opuštěné Němky a upřímně ti to neschvaluju." Založil ruce přes prsa a hodil po mně vyčítavým pohledem.

Vzdal jsem to. "Fajn, prostě o tom nebudeme mluvit." Vzal jsem do pusy další sousto, abych potvrdil konec debaty.
Tenhle večer byl nakonec celkem příjemný. Dlouho jsem s Billem netrávil čas jen tak venku. Už jen kvůli tomu, že můj čas venku zahrnuje většinou bary a jeho nákupy nebo venčení Pumby. Jediné naše společné chvíle byly poslední dobou při snídaních nebo foceních.
Nemohl jsem si pomoct a řídil co nejrychleji, abych byl co nejdřív doma. Bál jsem se o Michelle. Když jsem ji viděl naposled, seděla na terase, kouřila jednu cigaretu za druhou a přitom si hrála s pramenem svých blonďatých vlasů. Vypadala při tom tak zlomeně, ztraceně.
Jen co jsem zaparkoval, zamířil jsem do svého pokoje, ale místo Michelle na mě čekal jen vzkaz.
"Omlouvám se Tome, musela jsem něco neodkladně zařídit. Děkuju, že jsi se o mě postaral, ale nemohla jsem to po tobě chtít. Michelle"
Ty bláznivá holko. Nadával jsem v duchu. Kampak jsi mi zmizela?