„Běž už spát."

„Bráška ještě nepřišel."

„Je jedna hodina ráno."

Taky byl nervózní.

„Počkááám dokud nepřijde."

„Tak si aspoň zakryj pusu."

„Nemohlo se mu něco stát?"

„Je s ním ten Nick, ne?"

Při vyslovení jeho jména jsem si myslela, že řekl nějakou nadávku. Tak hnusně to znělo.

„Jo to je, ale..."

„Ale stejně ho asi půjdu hledat."

„Děkuju, takže...

Najednou se ozvalo otevírání dveří a rachot.

to je bráška!"

I v Marcusově hlase zazněla úleva.

„No konečně se uráčil dorazit?"

„Bráško, kdes byl tak dlou...?"

„Ahojky, princeznóóó."

Byl jsi totálně namol.