Nasadil klidnou masku

„A to z jakého důvodu?"

Hned začal vyjmenovávat.

„Z mravního ohrožení dítěte a mládeže. Za zanedbávání a možné domácí násilí. Nyní se mnou pojedete na stanici, kde s vámi bude sepsán protokol. Máte právo nevypovídat. Vše co řeknete, může být a bude u soudu použito proti vám."

Začal se smát.

„Takže ty ses vychrápal už i s policajtem?"

Ty si nic nechápal. Byl jsi zmatený stejně jako já.

„N-ne on... jak?"

Rozkřikl se.

„Ty parchante, až mě pustí tak tě zabiju, rozumíš!? Zabiju tě a..."

Spoutal ho.

„Prosím, uklidněte se, tohle je totiž vyhrožování."

On byl ale stále v klidu s tou svojí dokonalou maskou.

„Nemáte žádné důkazy."

Marcus se jen vítězně ušklíbl.

„Pro vaši smůlu mám nahrávku výpovědi vašeho synovce."

Ta maska najednou zmizela. Začal šílet a nakonec se i prořekl.

„Myslíte si, že jen protože se nějakej usoplenec vyzpovídá, já půjdu do vězení? To těžko. Zvlášť když vám váš hlavní svědek vlezl do postele,... ale šuká se s ním dobře, ne?"

Marcus se úplně napjal. Vypadalo to, že mu brzo vrazí. To ale nesměl.

„Ujišťuji vás, že s vaším synovcem bych nikdy nic po fyzické stránce mít nemohl a ani bych nechtěl. Je to ještě dítě...

Když mluvil, díval se přímo na tebe.

Jdeme a vy se odsuď ani nehnete."

Zase jsi plakal, bráško. Cítil ses zneužitě. To celou tu dobu ten zájem jen předstíral? To chtěl jen tvou výpověď, aby ho mohl zatknout? Utěšoval tě, protože to byla jeho práce? Co sis vlastně myslel? Nejspíš to, že o tebe nikdo nikdy zájem projevit nedokáže. Hlavním důvodem toho zatčení byly totiž určitě i nelegální činnosti, kterých se strýc účastnil a teď se díky strýcově zadržení mohly prokázat a tys byl klíč k tomu všemu. Díky tomuhle mohli prohledat byt, prostě vše.