„Kdo volá?"

„Tady Riley."

„Kdes vzala moje číslo, spratku?"

Byl to fakt neotesanec.

„Dal jsi mi ho."

„Nedal."

„Tak jsem si ho vzala, to je jedno."

„No to teda není!"

„Zvu tě na oběd."

Ale přesvědčit se dal snadno.

„Oběd?"

Velmi snadno.

„Móc, dóbrý oběd."

Byl to prostě chlap.

„Fajn v kolik?"

„V jednu."

„Budu tam."
.
.
.

„Bráško? Marcus teda zítra přijde."

„Dobře, princezno. A co by sis zítra ráda dala?"

„To je jedno. Něco dobrého."

„Řízek z opečenými bramborami?"

„Jasně... Už je ti líp?"

„Jo, jen mi nebylo moc dobře. Už to přešlo."

„Chyběl jsi mi."

Chtěla jsem tě obejmout.

„Ty mně taky... Půjdu si vybalit."

Uhnuls.