„Ahoj, Nicků."

„Čau, škvrně. Ahoj, Jeremy."

„Ahoj, Nicku."

Ta atmosféra.

„Tak... kam chceš jít?"

Byl jsi nervózní, tak moc nervózní."

„Park."

Jen to oznámil a my jsme šli. Ach jo, bráško. Proč jsem tehdy nebyla starší? Proč jsem tolik věcí nechápala?
.
.
.
„Tak, co tu s náma chceš dělat?"

„Povídat."

„O čem?"

„Nevím."

Hleděli jste si navzájem do očí. Bylo zvláštní, bráško, když jsi zrudl a uhnul pohledem. Byl jsi do něj blázen... Tak velký blázen.