Thor

Ráno jsem se probudil v objetí toho nejkrásnějšího stvoření na planetě. Uhlově černé lokny padaly do andělské klidné bělostné tváře. Rudé rty byly lehce pootevřené a občas se z nich linulo zamumlání, jak se muselo něco mému pokladu zdát. Přitiskl jsem se ještě blíž ke spícímu tělu a zabořil nos do černých vlasů. V tu chvíli sebou ale Loki prudce trhnul a vyšvihnul se do sedu. Než jsem se stačil optat, co se děje, zmizel za dveřmi koupelny, ze které se začaly jen o pár sekund později linout nevábné dávivé zvuky. Dospěchal jsem ke svému milenci a přidržel mu alespoň vlasy, aby si je nepozvracel. Křečovitě napínal tělo, jak se snažil to mít co nejdříve za sebou. Po vyprázdnění žaludku se zmoženě svalil na podlahu vedle toalety a ubrouskem si otřel ústa. „Lásko, co se děje? Jsi v pořádku?" Jemně se usmál a stiskl mou dlaň. „Jsem víc než v pořádku." Stáhl si mě k sobě na zem a dlaň mi položil na své bříško. „Zabralo to." Vytřeštil jsem na něj oči. „Jak tohle poznáš?" Uchechtnul se, ale hned poté se chytil za hlavu a bolestně syknul. „Tak příšerně jsem se cítil jen tehdy, když jsem byl těhotný se Slephnirem. A taky jsem zvracel už první den po početí." Zasmál se a pomalu se začal zvedat. Samo sebou jsem mu hned pomohl, i když jsem byl ještě stále celý omráčený z té noviny. Budu otcem, opravdu budu otcem! Loki čeká naše malé dítko!

Snídani jsem donesl své lásce až do postele. Zakázal jsem mu dělat cokoli namáhavého a skoro ho až přivázal k posteli. Jediné, čím se mohl zabavit, byly knihy a ruční práce, na které si navyknul. „Jak je ti? Už ta hlava přestala bolet?" Začal jsem na něj naléhat otázkami hned, co jsem se vrátil s hrnkem horkého bylinného čaje. „Je to lepší. Děkuji." Usmál se a poklepal na místo vedle sebe. Posadil jsem se po jeho boku a ovinul kolem něj jednu paži. Opřel si hlavu o mé rameno a usmál se. „Strašně tě miluju." „Já tebe mnohem víc. Nejvíc na celém světě a v celém vesmíru. Ty i to malé jste pro mě od dnešního rána střed vesmíru." Zasmál se a propletl si se mnou prsty druhé ruky. „A to jsem předtím nebyl?" „Byl, ale teď se o ten post budeš muset dělit lásko." Políbil jsem ho do vlasů a přitáhl si ho k sobě blíž. „Mile rád." Natáhl se pro polibek, který ale neskončil jedním, až jsem ztrácel dech v nemilosrdné válce jazyků.

Snažil jsem se celý den, ale na večeři už jsem ho zadržet nedokázal. Byl odhodlaný mě klidně i přikovat ke zdi, aby ten pokoj opustil. „Dobrý večer bratříčci. Co, že jsem vás nezastihla po celý den?" Hela se zasmála, až jí cůpek na hlavě poletoval na všechny strany. „Měl jsem domácí vězení." Loki se na mě zatlemil a posadil se vedle sestry na jednu ze židlí. „Něco jsi proved?" Znovu se zasmála a dala se do jídla. „Zřejmě ano. Byl jsem ale řádně vytrestaný. Skoro se ani neposadím." Málem jsem vyprsknul pití, jež jsem měl zrovna v ústech. Začal jsem hlasitě kašlat a dusit se. Hela se smála jako pominutá a těkala pohledem z bělostně klidné tváře mého bratra a mého rudého rajčete namísto hlavy. „To musel být teda trest." Loki se jen nevinně usmál a naložil si na talíř salát s plody moře. Pustili jsme se do jídla a zajídali tak, z mé strany trapné, z jejich zábavné, ticho. „Ehm...........nezašli byste mne navštívit v komnatách?" Oba jsme se celkem zaskočeně otočili na naši sestru. Od doby, co se sem dostala se náš vztah velice zlepšil, ale do svých komnat nás nikdy nezvala. Byla v tomto ohledu stále odtažitá, tajnůstkářská. Ze začátku jsem si myslel, že tam kuje něco nekalého, ale s postupem času jsem přestal naši krev podezírat. „Já,.......přijdeme moc rádi. Třeba v sedm? Po večeři?" „To bude skvělé." Černovláska se radostně usmála a vložil asi do úst další kousek večeře. Podíval jsem se na svého přítele, jež měl ale stejně překvapený výraz jako já. Co od toho máme čekat?
Jsem tu zas! A pořad mi nefunguje počítačové vydávání, takže zase z mobilu. Problém je, že už mi chybí jen pár nadepsaných kapitol a rozhodně je nebudu přepisovat na mobil. To znamená, ze dokud se to bezpráví, tak budete muset čekat. Dejte hvězdičku a komentík!
Vaše Tiranis!